Sdílet
První doušek sladkého potěšení sice vykouzlí u mnoha z nás úsměv na tváři, ale pokud je to příliš často, naše tělo jednou zaplatí složitou daň. Cukr není jen „prázdná energie“. Nemusíme být lékaři, abychom věděli, že pokud budeme přijímat hodně cukru, zahráváme si s celou řadou zdravotních rizik. S inzulinovou rezistencí, chronickým zánětem, únavou i poruchami nálady.
Poslední guideline Světové zdravotnické organizace dokonce doporučuje nepoužívat nesacharózová sladidla jako nástroj pro kontrolu hmotnosti, neboť jejich přínos v dlouhodobém horizontu nebyl prokázán.
Když se ale vzdáme cukru, protože se utápíme v myšlenkách na lepší zdraví nebo štíhlejší postavu, mnozí sáhnou po tzv. „light“ variantách, tedy potravinách a nápojích, které mají označení „bez cukru“. Jenže ony všechny tyto dietní limonády, sladké nápoje bez cukru, umělá sladidla v jogurtech a dezertech, mají také své mouchy. Jak moc jsou tedy tyto light náhražky bezpečné a neslibuje průmysl víc, než může splnit?
Sladidla v „laboratoři reality“
Sladidlo Aspartam je jedním z těch, která mají dvojí tvář. Ukázalo se, že je asi 200krát sladší než běžný cukr. Právě Aspartam najdeme v těchto „light“ nápojích, ve žvýkačkách a o jeho účincích se před dvěma lety vedly čilé debaty. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) jej na základě omezených důkazů v roce 2023 zařadila mezi látky skupiny 2B, tedy látky, jež by mohly být navíc pro člověka karcinogenní. Na druhé straně zpráva Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) považuje aspartam a jemu podobné produkty při běžné konzumaci za bezpečné.
Sladidlům, slazení a cukrům jsou věnovány celé stohy studií. Mnohé z nich ale ukazují, že vyšší příjem umělých sladidel, zejména právě aspartamu a acesulfam-K, je spojen s vyšším rizikem rozvoje diabetu 2. typu, jak Fakt je, že výsledky mohou být dle odpůrců těchto studií ovlivněny metodologickými omezeními, ale i tak signalizují potřebu dalšího zkoumání.
Acesulfam-K také vzbuzuje smíšené pocity
S Aspartamem se často kombinuje Acesulfam-K (E950), další umělé sladidlo. I Acesulfam odborníci podrobně zkoumali a při studiích provedených na zvířatech byly zaznamenány změny mikrobiomu a účinky na sliznice při velkých dávkách. U člověka však žádné přímé škody řádně potvrzeny nejsou.
Sladidla „polyolová“: maltitol, xylitol, erytritol
Tato sladidla jsou nazývána též jako cukerné alkoholy. Je o nich známo, že mají nižší kalorickou hodnotu než běžný cukr a velmi často je najdeme v tzv. „low carb“ výrobcích. Například maltitol se v nadměrném množství chová jako přírodní projímadlo. Na tato sladidla jsem se zeptali lékařky Marie Marešové.
„Mnoho lidí se jistě setkalo s projímavým účinkem maltitolu při užívání vyšších dávek, ale mnoho lidí zná i fenomén nadýmání. Naproti tomu nedávné studie upozorňují na možný vliv na srážení krve a kardiovaskulární rizika v určitých situacích,“ říká a zmiňuje také xylitol, často označovaný jako březový cukr. Březový cukr patří mezi tzv. cukerné alkoholy. I když se, co se týče sladkosti, vyrovná klasickému cukru, má zhruba o čtyřicet procent méně kalorií.
„Díky nízkému glykemickému indexu navíc nezpůsobuje prudké výkyvy hladiny krevního cukru,“ říká odbornice. Xylitol je často chválen pro příznivý vliv na zuby, ale i on může v nadbytku způsobit nežádoucí účinky, jako třeba nadýmání. A pozor, pro psy je i v malém množství toxický.
Sukralóza – stabilita vs rizika
(E955) je další umělé sladidlo, které je navíc velmi stabilní při pečení a vysokých teplotách. Proto se používá tam, kde jiná sladidla selhávají. Nicméně i u něj existují obavy ohledně tvorby chlorovaných vedlejších produktů při zahřívání.
„Dietní nápoje kalorickou bilanci zásadně nemění, a to ani když vyměníte cukr za sladidlo. Neexistují dostatečné důkazy, že by náhražky pomáhaly udržet váhu dlouhodobě,“ říká Marie Marešová. Ani ona sama sladidla nedoporučuje a jako pro každou lékařku je podle ní zásadní úprava životního stylu a jídelníčku celkově.
Ačkoli WHO doporučila opatrnost při používání nesacharózových sladidel pro kontrolu hmotnosti, netvrdí, že by byla toxická. Zároveň ale ani netvrdí, že by byla „zdravým zázrakem“. Potraviny s vysokým podílem ultrazpracovaných ingrediencí, mezi něž se sladidla často řadí, jsou samy o sobě spojeny s vyšším rizikem diabetu a dalšími chronickými onemocněními.
Pokud tedy sladit, tak s mírou. Kombinace menších dávek stévie s erythritolem může vyrovnat chuť a minimalizovat negativní efekty. V pečení se někdy hodí sacharin nebo směsi sladidel. Když si dáváte pozor i na kalorie, pomazánky „bez cukru“ nejsou automaticky výhrou, protože jejich kaloričnost může být stále vysoká. Základem je však přemýšlet o stravě celkově, komplexně. Omezit sladké nápoje, nejen ty obyčejné, ale i ty„light“, zvážit zařazení celozrnných potravin do jídelníčku, omezit koření nebo i přírodní sladidla, byť v malém množství.
Cukr není neškodný, to víme. Ale ani náhražky nejsou kouzelným osvoboditelem. Když užíváme ta, sice nejíme cukr ve formě, jak si jej představujeme, ale výzkumy i tak poukazují při jejich dlouhodobém užívání na rizika.
