Sdílet
U řady bylin dnes existují oficiální podklady, které popisují jejich tradiční použití i bezpečnost. V Evropě je vydává Výbor pro bylinné léčivé přípravky při Evropské lékové agentuře a u vybraných rostlin se k nim přidávají i přehledy Světové zdravotnické organizace.
Tymiánový sirup: když kašel „sedí“ na průduškách a nechce ven
Tymián se v evropských podkladech objevuje jako tradiční prostředek při produktivním kašli spojeném s nachlazením, tedy v situaci, kdy dává smysl podpořit vykašlávání a ulevit podrážděným dýchacím cestám. HMPC ve své hodnotící zprávě k tymiánu pracuje právě s tímto vymezením tradiční indikace a shrnuje i dostupná data a zkušenosti z praxe. Když člověk nechce zůstat jen u „tradičního používání“, dá se odkázat i na klinická data z oblasti akutní bronchitidy, kde kombinace tymiánu (často s prvosenkou nebo břečťanem) vyšla v randomizované, placebem kontrolované studii jako účinnější než placebo ve zlepšení symptomů. Pro domácí kuchyni z toho plyne jednoduchý závěr: tymiánový sirup dává racionální smysl jako podpůrná volba u běžného nachlazení s kašlem, ne jako „zkratka“ k léčbě vážných stavů.
Jak si ho udělat doma:
Dvě hrsti čerstvého tymiánu (nebo dvě vrchovaté lžíce sušeného) zalijete půl litrem studené vody, přivedete k varu a pět až deset minut velmi zvolna povaříte. Odstavíte, necháte dvacet minut louhovat a přecedíte. Do tekutiny vmícháte zhruba čtyři sta gramů cukru; pokud chcete medovou variantu, pracujte s nižší teplotou a med přidejte až po zchladnutí výluhu zhruba na teplotu „na prst snesitelnou“, aby se zbytečně neničily citlivější složky. Pak zahříváte už jen tolik, aby se vše spojilo a sirup lehce zhoustl. Do čisté lahve plníte ještě teplé.
Zázvorový sirup: pro chvíle, kdy je vám zima nebo těžko od žaludku
Zázvor má v odborných podkladech velmi čitelné místo hlavně v oblasti trávení a nevolnosti. V novější revidované hodnotící zprávě HMPC k zázvoru jsou shrnuty dostupné poznatky i bezpečnostní rámec. Pro ty, kteří chtějí „něco navíc“ než regulaci, je užitečný i klinický přehled zaměřený na zázvor u gastrointestinálních potíží, který shrnuje výsledky studií napříč různými indikacemi. Z praktického pohledu to znamená, že zázvorový sirup je nejlogičtější používat jako podpůrnou volbu při pocitu těžkosti po jídle, nevolnosti nebo prohřátí při prochladnutí.
Jak si ho udělat doma:
Zhruba sto gramů čerstvého zázvoru nakrájíte na tenké plátky, zalijete půl litrem vody a deset minut povaříte. Přecedíte, přidáte šťávu ze dvou citronů a tři sta až čtyři sta gramů cukru podle toho, jak sladkou konzistenci chcete. Krátce prohřejete, aby se cukr rozpustil, a necháte lehce zhoustnout.
Šípkový sirup: když chcete zimní klasiku s antioxidanty
Šípky jsou bohaté na bioaktivní látky včetně vitaminu C, karotenoidů a polyfenolů; současně platí, že tepelná úprava část vitaminu C snižuje, takže šípkový sirup je fér prezentovat spíše jako sezónní doplněk stravy než jako „vitaminovou injekci“. Studie a přehledy o polyfenolech a antioxidační kapacitě šípků ukazují, že šípky si i po zpracování zachovávají relevantní obsah antioxidantů.
Jak si ho udělat doma:
Jeden kilogram šípků omyjete, rozdrtíte (stačí nahrubo) a zalijete zhruba jedním a půl litrem vody. Krátce povaříte, odstavíte a necháte několik hodin louhovat. Pak přecedíte přes jemné plátno nebo opravdu husté sítko; u šípků je to krok, který se nevyplácí odbýt, protože jemné chloupky mohou dráždit. Do získané tekutiny přidáte přibližně jeden kilogram cukru a zahříváte, dokud sirup nezhoustne.
Mátový sirup: když žaludek protestuje a břicho je bolestivě nafouknuté
Nejvíce dat popisuje přínos mátového sirupu u syndromu dráždivého tračníku. I tato meta-analýza shrnuje jednoznačný závěr, že, že mátový olej byl u dospělých spojen se zlepšením bolesti a celkových symptomů IBS. Menthol a další složky máty mají na trávicí komfort popsaný vztah.
Jak si ho udělat doma:
Velkou hrst čerstvé máty zalijete půl litrem vody, přivedete k varu a dvě až tři minuty povaříte. Odstavíte a necháte louhovat patnáct až dvacet minut, pak přecedíte. Přidáte tři sta až čtyři sta gramů cukru a zvolna zahříváte, dokud se cukr rozpustí a tekutina lehce nezhoustne.
Bezinkový sirup z plodů: když chcete první pomoc od nachlazení
U bezu je potřeba rozlišovat květ a plod. Květy mají v evropských monografiích tradiční použití při časných příznacích nachlazení. Systematický přehled klinických studií s bezinkou u akutních respiračních virových infekcí shrnuje, že u dospělých může bezinka při včasném nasazení souviset se zkrácením trvání a zmírněním symptomů nachlazení či chřipkových stavů.
Jak si ho udělat doma:
Budete potřebovat zhruba jeden kilogram bezinek (čerstvé nebo mražené), které krátce povaříte v půl litru vody asi deset minut, aby pustily šťávu. Směs přecedíte přes jemné plátno a tekutinu vrátíte do hrnce. Přidáte šest set až osm set gramů cukru podle kyselosti a zvolna zahříváte, dokud sirup lehce nezhoustne. Bezinka se často kombinuje se skořicí a hřebíčkem; chuť je pak „zimní“ a sirup se hodí i do teplých nápojů.
Cukr v sirupech není jen pro chuť, ale i pro konzervaci. Přesto počítejte s tím, že domácí sirup bez průmyslové pasterace je citlivější na hygienu. Lahve sterilizujte, plňte do nich horký sirup, skladujte v chladu a po otevření spotřebujte ideálně v řádu týdnů. U dětí, těhotných a lidí s chronickými nemocemi nebo při užívání léků je na místě opatrnost; a pokud se stav zhoršuje, trvá déle než několik dní nebo se přidá vysoká horečka, dušnost či výrazná bolest, je nezbytná kontrola u lékaře.
