Sdílet
Státní zemědělská a potravinářská inspekce v této souvislosti opakovaně – a s neustále narůstající intenzitou – vznáší varování. Ta demaskují iluzi bezpečné virtuální prodejny. Problémem totiž nejsou jen samotné produkty. Je to celková architektura online trhu, která často operuje v šedých zónách, zcela mimo dosah národních i evropských kontrolních mechanismů.
Mnoho lidí si stále neuvědomuje klíčový rozdíl: doplněk stravy není lék. Zatímco léčiva procházejí složitým schvalováním, kde se testuje jejich účinnost i bezpečnost, doplňky stravy jsou z pohledu zákona potraviny. Výrobce sice ručí za to, že produkt není závadný, ale státní kontrola přichází ke slovu až v momentě, kdy je zboží v prodeji. Právě na internetu, kde prodejce často schovává svou identitu za anonymní domény, se tento systém kontroly snadno hroutí. Pokud narazíte na e-shop, který sídlí mimo Evropskou unii, ocitáte se v právním vakuu. V případě podvodu nebo poškození zdraví nemáte prakticky žádné zastání. Již v roce 2019 inspekce iniciovala vznik specializované sekce rizikových webů na své platformě Potraviny na pranýři, což byl bezprostřední a nezbytný reakční krok na proliferaci podvodných portálů.
Chemické koktejly v roušce vitality
Kontrolní nálezy z posledních let jsou mrazivým svědectvím o bezohlednosti některých distributorů. Ti pod rouškou podpory zdraví nabízejí lidem nebezpečné chemické koktejly. Nejedná se pouze o administrativní pochybení. Jde o přítomnost látek s vysokým toxikologickým potenciálem. Příkladem může být kauza tinktury Todicamp. U ní laboratorní expertízy prokázaly alarmující koncentrace polycyklických aromatických uhlovodíků. Tyto látky, známé svou karcinogenitou a mutogenitou, byly v produktu zastoupeny v množství, které mnohonásobně překračovalo legální limity. Podobně znepokojivá zjištění se nevyhýbají ani segmentu sportovní výživy. Incident s přípravkem Warrior Labs Spartan potvrdil přítomnost anabolických steroidů a dalších nepovolených látek. Ty svým charakterem patří výhradně do oblasti farmakologických preparátů. Pro mladé sportovce, kteří se domnívají, že užívají legální podporu, to představuje neúměrné riziko hormonálního rozvratu. A také ireverzibilního poškození vnitřních orgánů.
Marketing strachu a falešné přísliby spásy
Kromě přímé toxicity představuje zásadní problém také výskyt alkaloidů, jako je yohimbine. Ty jsou v potravinách v rámci Evropské unie striktně zapovězeny. Přítomnost takových látek v běžně dostupných doplňcích může vyvolat nepředvídatelné kardiologické obtíže i nebezpečné kolísání krevního tlaku. Celý tento fenomén je navíc umocněn marketingem klamu a zneužíváním nepodložených zdravotních tvrzení. Legislativa sice striktně zakazuje přisuzovat potravinám schopnost prevence či léčby lidských onemocnění, avšak virtuální prostor přetéká nabídkami. Ty slibují zázračné hojení chronických chorob nebo zaručenou redukci hmotnosti. Tato manipulativní rétorika dosáhla svého vrcholu během globální zdravotní krize spojené s pandemií COVID-19. Inspekce tehdy zaznamenala citelný nárůst počtu prodejců, kteří bezostyšně používali celospolečenský strach. Spojovali běžné doplňky s antivirotickými účinky, což mohlo u důvěřivých osob vést k fatálnímu odkládání odborné lékařské péče.
Obrana proti těmto praktikám přitom leží v rukou samotných spotřebitelů, jejichž obezřetnost zůstává poslední funkční bariérou. V rámci strategie individuální sebeobrany je nezbytné, aby se proces rozhodování o nákupu opíral o několik analytických aspektů. Prvním z nich je důsledná verifikace identity obchodníka a prověření, zda jsou na webových stránkách uvedeny úplné a ověřitelné identifikační údaje včetně sídla a obchodních podmínek. Dále je nezbytné provést konfrontaci prodejce se seznamy rizikových subjektů na oficiálních portálech a kriticky studovat etikety výrobků, které musí být v českém jazyce a nesmí obsahovat absurdní proklamace o okamžitém uzdravení. Odborníci i dozorové orgány jednohlasně doporučují preferovat verifikované distribuční kanály, jakými jsou kamenné lékárny nebo etablované e-shopy se sídlem v České republice, kde je v případě jakýchkoliv pochybností možná efektivní reklamace a dohledání odpovědné osoby.
Odpovědnost v éře informačního přehlcení
Moderní technologie sice přinášejí nová rizika, ale současně nabízejí i efektivní nástroje k jejich eliminaci, pokud jsou správně využívány v rámci kritického uvažování. Mobilní aplikace a online registry spravované inspekcí umožňují spotřebitelům okamžitou orientaci v problematických produktech a pomáhají identifikovat prodejce s historií porušování legislativy. Nicméně ani ten nejdokonalejší kontrolní systém a nejmodernější laboratorní vybavení nemohou plně nahradit mediální gramotnost jednotlivce. Problematika doplňků stravy na internetu tak není pouze otázkou dodržování technických norem a nařízení, ale především testem odolnosti společnosti vůči dezinformacím v oblasti zdraví.
I když státní orgány disponují špičkovými experty a pravomocí k tvrdým represivním krokům, dynamika globálního trhu bude vždy představovat výzvu, na kterou musí reagovat především vzdělaný uživatel. Finální odpovědnost za to, jaké látky a z jakých zdrojů vpravíme do svého organismu, leží v konečném důsledku na každém z nás. Ignorování těchto varování může mít cenu nejvyšší, a proto je kritický odstup od lákavých nabídek nezbytný. Vybírat si ověřené zdroje a nepodléhat lákavým příslibům neidentifikovatelných prodejců je v tomto kontextu fundamentálním aktem péče o vlastní integritu a dlouhodobou biologickou prosperitu. Zdravý selský rozum a ověřování faktů zůstávají i v digitální době tou nejlepší prevencí.
