Palmový olej je komoditou, která se dá najít prakticky ve všem, od pizzy a zmrzliny až po šampon a rtěnku. Jako přísadu ho používají také výrobci krmiv. Tvoří více než polovinu celosvětových dodávek rostlinných olejů a je oblíbený zejména mezi spotřebiteli v rozvíjejících se zemích v čele s Indií.

Po desetiletí býval palmový olej levný díky prudkému růstu produkce. Nyní však jeho produkce zpomaluje a Indonésie začala používat více palmového oleje na výrobu bionafty, upozornil odborník z odvětví a ředitel výrobce spotřebního zboží Godrej International Dorab Mistry. Podle něj doby, kdy byl palmový olej levnější ve srovnání s jinými oleji až o 400 dolarů za tunu, jsou pryč. „Palmový olej už nebude tak levný, dokud bude Indonésie upřednostňovat bionaftu,“ uvedl.

Vyšší ceny rostlinného oleje by mohly zkomplikovat snahy vlád o omezení inflace, ať už v zemích závislých na palmovém oleji nebo v zemích závislých na konkurenčním sójovém, slunečnicovém a řepkovém oleji.

Produkce palmového oleje, které dominují Indonésie a Malajsie, se v období let 1980 až 2020 každé desetiletí téměř zdvojnásobila. To vyvolalo kritiku kvůli odlesňování v souvislosti se zvyšováním plantáží. V té době produkce rostla ročně v průměru o více než sedm procent, což bylo zhruba v souladu s poptávkou. Produkce v Malajsii však před více než deseti lety začala stagnovat kvůli nedostatku místa pro nové plantáže a kvůli pomalému osazovaní novými stromy, které měly nahradit stárnoucí.

Palmy olejné začínají ztrácet produktivitu po 20 letech a je třeba je nahradit po 25 letech. Novým stromům trvá tři až čtyři roky, než začnou plodit, což způsobuje, že půda je po tu dobu neproduktivní, a zemědělci tak nejsou ochotni obnovovat stromy. Malajsie loni přesadila pouhá dvě procenta celkové osázené plochy, zatímco jejím cílem jsou čtyři až pět procent. V Indonésii se kvůli pomalé výměně stárnoucích stromů za nové snížily výnosy surového palmového oleje za deset let o 11,4 procenta.

Země od Kolumbie a Ekvádoru po Pobřeží slonoviny a Nigérii sice zvýšily produkci palmového oleje, představitelé odvětví ale tvrdí, že růst u novějších hráčů neodpovídá rostoucí poptávce, zejména kvůli biopalivům. Mistry i Mielke vyzvali Indonésii, aby obnovila vydávání nových povolení pro plantáže palmového oleje, které pozastavila v roce 2018.

„Pokud Indonésie zachová moratorium na novou výsadbu, bude docházet k pravidelnému nedostatku a obdobím velmi vysokých cen palmového oleje,“ řekl Mistry. Dodal, že omezená produkce by zvýšila ceny pro tři až čtyři miliardy spotřebitelů v rozvojovém světě.

Vyšší ceny palmového oleje by se mohly odrazit také v růstu cen konkurenčních olejů. Jakmile kupující přejdou na sóju a slunečnici, jejich ceny také vzrostou. Navíc těchto olejů není k dispozici tolik, aby mohly zcela nahradit palmový olej, upozorňují analytici.