Oteplování přepisuje mapu vinic, spotřebitelé se mohou těšit na pestřejší vína

Za posledních šedesát let se průměrná teplota na Moravě zvýšila přibližně o jeden a půl stupně Celsia, upozorňují na to dlouhodobá měření univerzit i Akademie věd. Není to zanedbatelná změna – v praxi už dnes posouvá hranice toho, co lze na vinicích pěstovat. Agrární komora spolu s Asociací soukromého zemědělství proto v roce 2023 konstatovaly, že červená vína budou mít na jižní Moravě čím dál lepší podmínky.

Pro spotřebitele to znamená jediné – to, co jsme ještě nedávno považovali za exotiku, se stává běžnou součástí nabídky. Merlot, frankovka nebo rulandské modré dnes dozrávají lépe než kdy dříve, mají plnější tělo a vyšší cukernatost. Červená vína z Moravy už nejsou raritou, ale novým standardem.

Nové regiony, nové příběhy

Oteplování navíc posouvá hranice vinohradů do míst, kde by je ještě nedávno nikdo nehledal. Jak už upozornil Český rozhlas v roce 2020, réva se začíná objevovat i v severnějších regionech a ve vyšších polohách, které bývaly pro pěstování vína považovány za nevhodné.

Pražský lékař Jiří Firla před asi patnácti lety založil na Třeboňsku, v oblasti Žíteč u Chlumu u Třeboně, svůj vlastní vinohrad — v kraji rybníků a mokřadů, kde by to mnozí považovali za šílený nápad. Místní ho při myšlence vysazovat révu odrazovali, říkali, že klima tam je nevhodné, půda nerovnoměrná.

Firla ale neuhnul. Dnes to, co bylo považováno za riskantní experiment, sklízí pozornost: jeho bílé suché víno Hibernal získalo ocenění – a to opakovaně – v soutěžích, které srovnávají i světová vína.

Firla opakovaně zmiňuje, že vsadil na svůj sen. „Odrazovali mě, když jsem chtěl založit vinici tam, kde nikdy žádný nebyl,“ říká podle iDNES. iDNES Místo toho se mu podařilo prorazit – i v podmínkách, které dříve byly považovány za nevhodné. A ten příběh je výmluvný: ukazuje, že s klimatickými posuny a novými odrůdami (či hybridy) je možné pěstovat víno i tam, kde by tomu pár dekád zpátky nikdo nevěřil.

Pro zákazníka to znamená možnost objevovat zcela nové terroiry. Vína z Čech a Moravy už nejsou jen o Mikulovu či Znojmu – v budoucnu můžeme narazit i na originální láhve z regionů, které dnes vínem nežijí.

Spotřebitel vítězem proměny

Vinaři samozřejmě čelí rizikům – mrazům, suchu i legislativní nejistotě. Dozorčí rada Vinařského fondu se nedávno důrazně postavila proti zavedení spotřební daně na tichá vína, protože by podle ní znamenala vážný zásah do sektoru, který už teď bojuje s extrémy počasí. Přesto se celkový trend vyvíjí směrem, z něhož má největší prospěch právě zákazník.

Vinařský fond pravidelně zkoumá spotřebitelské chování a jeho průzkum „Víno a spotřebitel“ ukazuje, že více než 60 % Čechů sahá po víně alespoň jednou měsíčně. A obliba domácích vín dál stoupá. Jinými slovy – trh je připravený na to, aby absorboval novinky a ocenil odvážnější chuťové profily.

Ekologizace jako přidaná hodnota

Dalším trendem, který spotřebitel ocení, je rostoucí důraz na ekologii. Svaz vinařů spolu s Vinařským fondem představili strategický plán, podle nějž by do roku 2035 mělo být 15 % vinic ekologických, oproti současným 6,5 %. To znamená méně chemie, šetrnější práci s půdou a zdravější hrozny.

Pro koncového zákazníka to přináší větší jistotu kvality i možnost sáhnout po vínech, která mají jasný původ a ekologickou certifikaci. Spotřebitelé čím dál častěji hledají právě takové láhve – a klimatická adaptace se s tímto trendem dobře potkává.

Hrozby jako katalyzátor inovací

Je fér dodat, že cesta k těmto výhodám není jednoduchá. Vysadit novou vinici znamená čekat čtyři až pět let na první sklizeň – a nikdo nedokáže předpovědět, zda mezitím nepřijde série mrazů nebo sucha, která zničí část úrody. „Kvůli klesajícímu prodeji i změnám klimatu se vysadí méně vinic,“ varovala Vinařská unie už v roce 2024.

Přesto právě tato rizika tlačí vinaře k inovacím – hledají nové odrůdy, investují do ekologičtějších postupů a posouvají hranice toho, co bylo v českých podmínkách dosud možné. A to se zrcadlí v regálech vinoték i supermarketů.

Červenější, pestřejší a kvalitnější budoucnost

Klimatická změna není pro vinaře jednoduchá, ale spotřebitelé z ní mohou mít překvapivý užitek. V českých obchodech přibývá červených vín, do nabídky vstupují nové regiony a stále více vinařství sází na ekologii.

Pro zákazníka to znamená širší výběr, vyšší kvalitu a možnost objevovat chutě, které by před dvaceti lety nikdo nečekal. Pokud klimatické modely nelžou, česká vína budou v budoucnu pestřejší, odvážnější – a v mnoha případech i lepší.