Pokud tedy prodejci potravin, provozovatelé restaurací, chtějí ovlivnit a oslovit také tuto generaci, která už brzy bude hlavním nositelem financí, je třeba, aby porozuměli spotřebitelskému chování cílové skupiny, přizpůsobili nabídku preferencím této věkové skupiny a nelpěli na tradicích.
Společnost Atest se zaměřila právě na tuto cílovou skupinu a v e výsledcích výzkumu je zřejmé, že trh s potravinami i stravovacími návyky čeká velké zemětřesení.
Změny v číslech
Více než dvě třetiny respondentů zajímá udržitelnost, více než polovina z nich je ochotná zaplatit více za eticky pěstované produkty.
-
Téměř 15 % z oslovených respondentů striktně dodržuje některou z forem vegetariánské diety.
-
Čtvrtina z oslovené Gen Z sleduje, zda jsou zakoupené potraviny baleny v udržitelných obalech.
-
Při pobídce k nákupu hraje velkou roli síla sociálních sítí.
-
Téměř 90 % z oslovených respondentů z Gen Z se vydalo na jídlo do virální restaurace, nebo si virální pokrm, nejčastěji těstoviny s feta sýrem, připravili doma.
Ve výsledku je zřejmé, že udržitelnost je tématem. Nikoliv cena, případně sleva, ale odpovědné chování výrobců potravin k planetě. Mnozí si rádi připlatí za takovou možnost, cena, chuť a pohodlí jsou dalšími faktory, které motivují lidi z této věkové skupiny při rozhodování o dalším nákupu a konzumaci.
Proč není udržitelnost jen prázdným slovem? Gen Z přemýšlejí o nákupech potravin, jsou hluboce znepokojeni dopadem svého chování a také potravinové volby pro životní prostředí a je pro ně zásadní, aby planetu dále neničili. Proto se stále větší skupina této generace živí flexitariánskou stravou, tj. jedí maso jen v množství potřebném pro tělo, lokálními produkty z etických zdrojů. Aktivně se podílejí na tom, aby jejich budoucnost byla zdravější, pomohla planetě se sebe-obnovením.
Je prokázáno, že Gen Z méně vyhazuje potraviny, umí nakupovat přesně podle své spotřeby. S vědomím, že to je směr, který je k planetě i lidstvu přívětivý. Odpovědnost je hlavním stylem chování, které Gen Z dodržuje za všech okolností. Hluboce totiž přemýšlejí i nad tím, že průmyslově zpracované potraviny mohou mít dopad na rozvoj epidemie obezity.
Bio produkty, fair trade káva, cruelty free masné výrobky, vždy je třeba sledovat transparentní chování firem, které na potravinářský trh dodávají své produkty. A za správnou certifikaci se nezdráhají připlatit, tedy úpokud jim to jejich ekonomická situace dovoluje.
Sociální média mají na tržní chováni Gen Z bezesporu vliv. Sítě jako TikTok, Instagram i další jsou těmi, prostřednictvím nichž prozkoumávají cizí kuchyně, nabídku na trhu i chování ostatních spotřebitelů. Podle těchto sítí se také učí vařit, servírovat a konzumovat pokrmy. Zde je možno sledovat genderovou propast mezi mileniály, staršími generacemi a právě Gen Z. Tvůrci mají vliv na to, co Gen Z přijímá jako fakt a potraviny, které akceptuje a s tímto vědomím by měli tvořit content. A dodávat jej v rámci propagace potravinářským firmám i restauracím, jinak se jejich příspěvky minou účinkem. Foodies, kteří čerpají ze sítí, přibývá.
Ženy používají častěji Instagram, jejich účast na YouTube klesá. S ochotou sledovat sítě, roste i ochota experimentovat, právě u této generace. Proto se zajímají o funkční potraviny, sledují obecné trendy a nebaví je tradiční kuchyně, která v prostředí sociálních sítí není sexy.
Výzkum tedy potvrzuje, že chcete-li uspět se svými potravinami, musíte cílit na preference mladší generace. Její dopad na trendy a kupní sílu pouze poroste, je nezbytné vnímat celou tuto věkovou skupinu jako někoho, kdo už brzy převezme otěže tohoto segmentu ekonomiky.
Zdroj: Autorský text, Askattest.com