Svatý Martin z Tours žil ve 4. století. Byl římským vojákem, který podle legendy rozťal svůj plášť a polovinu daroval žebrákovi. Později se stal biskupem, i když podle tradice se před volbou schoval do husníku, protože úřad přijmout nechtěl. Husi se ale rozkejhaly, prozradily ho – a od té doby se pečená husa stala symbolem svátku.

Husa jako znak hojnosti

Zemědělský význam svátku je stejně důležitý jako ten církevní. Svatomartinská neděle uzavírala hospodářský rok: končily polní práce, odevzdávaly se naturální dávky a vyplácely mzdy. Lidé si tak mohli dopřát slavnostní jídlo. Husa, kdysi běžná součást hospodářství, se na podzim vykrmovala do plnosti a právě v listopadu dosahovala ideální hmotnosti i chuti.

Zvyk pojídat husu se rozšířil po celé střední Evropě. V Německu se jí říká Martinsgans, v Rakousku Martinigansl. Na českém venkově se kromě pečené husy podávalo i bílé víno – první letošní sklizeň, která se symbolicky „křtila“ právě na svatého Martina. Tento zvyk přežil v moderní podobě jako Svatomartinské víno, jehož tradici po roce 2005 obnovilo Vinařské sdružení ČR.

Jak chutná tradice

Typické svatomartinské menu tvoří pečená husa, červené zelí a houskové či bramborové knedlíky. V některých regionech se připravuje i houbové nebo jablečné zelí, které lépe vyvažuje tuk husího masa. Správně upečená husa má mít křupavou zlatavou kůži a maso, které se samo odděluje od kostí. Peče se pomalu – klidně pět až šest hodin – při nižší teplotě, aby se tuk postupně vypékal a maso zůstalo šťavnaté.

Zajímavostí je, že husí tuk byl dříve ceněn stejně jako máslo. Používal se k mazání kloubů, do pečiva i k uchování masa. Obsahuje více nenasycených mastných kyselin než vepřové sádlo a má nižší bod tání. Z nutričního hlediska je proto výhodnější, i když energeticky srovnatelný.

Kolik kalorií má svatomartinská husa

Sto gramů pečené husy obsahuje zhruba 300–350 kcal, ale v praxi málokdo zůstane u tak malé porce. Husa je však také zdrojem kvalitních bílkovin, železa, vitaminů skupiny B a zinku. V kombinaci s červeným zelím, které dodává vlákninu a vitamin C, tvoří pokrm výživově vyváženější, než by se na první pohled zdálo.

Husa v moderní kuchyni

Současní kuchaři se snaží tradiční jídlo odlehčit – pečou jen husí stehna, využívají hrušky místo jablek, připravují variace s červeným vínem nebo podávají maso konfitované, tedy pomalu tažené v tuku. Objevují se i bezmasé verze, které napodobují chuť husy kombinací pečené dýně, uzeného tofu a švestkové omáčky.

Ať už se svátek slaví v restauraci, nebo doma, 11. listopad zůstává symbolem zakončení podzimu a poctivé kuchyně, kde se nic neplýtvá. Když na stole voní husa, zelí a sklenka mladého vína, zní dávná tradice stále stejně: přichází svatý Martin – a s ním i čas pomalého jídla, klidu a poděkování za úrodu.