Sdílet
Na první pohled to zní jako nějaký extrémní trend, která si chce na sociálních sítích získat pozornost za každou cenu. Ale on to bohužel žádný trend není. Nejíst déle než den a půl, pravidelně, celý život.
Výzkumníci totiž zjistili, že přísný režim přerušovaného půstu, tzv. prodloužený půst, může aktivovat geny dlouhověkosti. Znamená to, že cesta ke zdravému stáří vede přes kručící žaludek?
Když hlad není jen hlad
Přerušovaný půst zažil v posledních letech prudký nárůst popularity, a to nejen jako hubnoucí metoda, ale i jako údajný elixír dlouhověkosti. Drží ho celebrity i holky od vedle. Nejčastěji se mluví o režimu 16:8 – tedy 16 hodin hladovění a 8 hodin, kdy můžete jíst. Samozřejmě, neplatí to pro každého, rozhoduje věk, vaše fyzická kondice, nemoci. Faktorů je mnoho.
Nové studie ale posouvají hranice ještě dál. Výzkumníci zkoumali, jak lidské tělo reaguje na přísný režim 36hodinového hladovění následovaného 12 hodinami příjmu potravy – a výsledky je překvapily. Ukázalo se totiž, že tato extrémní forma půstu může posílit imunitu a zdraví mozku a zároveň snížit riziko cukrovky typu 2 a některých chronických onemocnění, jak popsal New York Post.
Ale kolik hodin bychom měli nejíst? A na druhou stranu, jak dlouho je příliš dlouho?
Kouzla začnou po 36 hodinách!
Chris Rhodes, nutriční biochemik, pro deník The Post, že „skutečná magie začíná kolem 36 hodin“ mezi jídly. Tedy po dden a půl dlouhém půstu. Podle něj „po asi 36 hodinách dojde k úplnému vyčerpání zásob glykogenu [forma glukózy] a nastane stav půstu.“
Metabolismus po 36 hodniách přejde do ketózy, při které tělo místo glukózy spaluje tuky na energii, což zlepšuje citlivost na inzulín, snižuje krevní tlak a povzbuzuje mozek. Spustí se tak biologická řetězová reakce, autofagie, která může dle vědců zpomalit stárnutí a zabránit chronickým onemocněním. Dochází při ní k čištění a recyklaci buněk.
A pokud se vám zdá, že jste na konci, tak naopak, můžeme jít ještě dál. Podle Rhodese se poté proces sještě více zrychlí a imunitní systém začne procházet dramatickým resetem, což ovlivní záněty a imunitu.
Není půst jako půst
Většina z nás si občas půst dá. Třeba očistné pondělí. Anebo jíme jen jednou denně. Ale právě tyto půsty podle Rhodese vykazují „zlepšení některých metabolických ukazatelů“, ale nepřinášejí mnoho dalších výhod. Je to proto, že tělo zcela vyčerpá zásoby glykogenu za 20 až 24 hodin. A až poté se teprve začínají projevovat mnohé z těchto výhod.
Půst by přitom nikdy neměl být delší než 72 hodin, zejména takový, kdy nejste sledováni odborníkem. Potom bychom už nehovořili o půstu, ale o hladovce. A ta je naopak pro naše tělo velmi nebezpečná.
Jak správný půst držet?
Po 36 hodinách nastává den jídla, na nějž je dobré se připravit. Jak? Zajistit si dostatečný příjem bílkovin, vlákniny a živin, abyste nahradili dny, kdy jste byli bez energie. Důležitá je i pestrá strava, Rhodes doporučuje hlavně „zeleninu s vysokým obsahem vlákniny, která vás opravdu zasytí, aniž by přidávala příliš mnoho kalorií.“ Naopak vyhýbat byste se měli zpracovanému masu a zpracovaným potravinám, které zatěžují játra.
No jo, teď už víme, co dělat, ale jak na to? Na půst by se tělo mělo připravit a jít na to pomalu. Začněte klidně jen vynecháním snídaně, až se dostanete pomalu k 16hodinovému půstu, poté budete jíst jednou denně, pak jednou za dva dny apod. Doporučuje se například pít velké množství čaje a vody, ale i žvýkání žvýkaček, čichání ke skořici a udržování bdělé mysli. Pomáhá i vývar z kostí, třeba hovězí. Před půstem byste měli jíst méně, maximálně 200 kalorií, uvádí New York Post.
„Ujistěte se, že je to něco, co můžete dělat bezpečně a co chcete dělat jako životní styl, a od toho se odrazte,“ dodal. Tak co? Bude tento styl stravování vaším novým životním stylem?
