Moniko, když se řekne jídlo, co vás napadne jako první?

Radost, dobré jídlo je pro mě opravdu potěšením. A také mě hned napadne zmrzlina, tu bych mohla jíst po kilech.

Tím jste nastínila, co máte ráda. Které další jídla to jsou?

Vietnamská polévka Pho, pizza a… smažený sýr s hranolkami a tatarkou.

Ten má rád snad každý, i když tvrdí, že ne. Říkala jste ale polévka Pho a pizza, takže u vás jednoznačně vede vietnamská kuchyně obecně?

Vietnamská a italská. Ano!

Jaký je váš vztah k jídlu obecně? Jste velký gurmán?

Rozhodně jsem gurmán. Když mi jídlo nechutná, nesním ho za každou cenu narozdíl od mé babičky, která si ho dá se slovy: „Ale dá se to sníst”.

Takže nesouhlasíte se rčením, že hlad je nejlepší kuchař…

Je pravda, že když mám velký hlad, to je pak o něčem jiném, a to sním téměř cokoliv.

Určitě ale musí existovat nějaké „no go“. Máte nějaké jídlo, které byste nesnědla fakt nikdy?

Tak to by asi byly houby. Ty opravdu nemusím. A také bych nikdy nesnědla býčí varlata. Už jen z toho důvodu, že vím, co by to přede mnou na talíři leželo (smích).

Jste máma na plný úvazek. Ovládáte také metodu „co dům dal“?

Myslím, že umím experimentovat. Pokaždé vařím skoro něco jiného, podle toho, co máme doma za suroviny. Nerada dlouho přemýšlím o tom, co uvařit, a popravdě nechci trávit tolik času v kuchyni. Nejraději v půl dvanácté zjistím, co máme v lednici, a podle toho se vrhnu na přípravu oběda.

Jste dvojnásobnou maminkou, jak moc děti ovlivňují váš jídelníček?

Myslím, že ho moc neovlivňují. Jsem ráda, že jsem se ani s jedním dítětem nemusela během kojení omezovat v jídle, ani jedno naštěstí netrpělo na bolesti bříška. A jinak. Jediná změna asi je, že když jsme v restauraci, automaticky si vybíráme to, co bude jíst i malá, případně, co je pro ni vhodné.

Vaříte jim nějaké jídlo, které jste i vy milovala v dětství?

Asi jen krupicovou kaši nebo rýži s vajíčkem.

Kdo je doma šéf?

Jako obecně?

No, myslela jsem spíš v kuchyni (smích)…

Určitě moje babička a hned po ní já. Střídáme se, babička vaří česká jídla a já ji učím italská, asijská atd. Vaříme ale také společně a já jsem v roli takového hlavního dochucovače.

A co manžel? Co dobrého vám nedávno uvařil?

Stále na takové jídlo čekám (smích). Slíbil mi ale, že se naučí vařit indické butter chicken,, tak se na to moc těším.

Váš tatínek se zdá být skvělým kuchařem, máte v rodině recept, který jste podělila a teď s ním bodujete doma nebo u přátel?

Bohužel takový zatím nemám. Doufám ale, že někdy nahlédnu do tajů tatínkovi kuchyně, protože tak, jako on, snad neumí vařit nikdo.

 

Co je pak váš majstrštyk?

Asi to bude bůček na karamelu, vařila jsem ho i v pořadu Prostřeno. Je to jídlo, u kterého mi snad nikdo neřekl, že by mu nechutnalo.

Ale zpět k tatínkovi – podle vašich příspěvků na sociálních sítích vypadá jeho jídlo jako od profesionálního chefa. Nepřemýšlela jste vy nebo on nad otevřením restaurace?

Tohle je to u nás teď aktuální téma. Uvidíme, zda se k tomu nakonec dostane. Tatínek chtěl jít do důchodu a nechtěl už tolik pracovat. Jenže věřím, že by nevydržel nedělat nic, a tak si myslím, že otevře restauraci na dva dny v týdnu a bude vařit. Prostory by na to měl.

Kdo je váš vzor ve vaření?

Jednoduchá odpověď, tatínek.

V dnešní době se hodně řeší udržitelnost, neplýtvání jídlem atd. Jak se k tomuto tématu stavíte vy?

Určitě jsem za neplýtvání. U nás se zpracovává doslova všechno. S babičkou za zády to vlastně ani nijak nejde.

Řešíte, kde nakupujete potraviny? Zajímáte se o to, odkud jídlo pochází?

Přiznám se, že já to moc neřeším, ale manžel ano. Samozřejmě vím, že bych měla, ale popravdě spíš koukám po ceně a na věci v akci.

Když jste zmínila tu cenu – umíte vařit i úsporně? Dnes se otázka nákladů rodiny vynaložených na potraviny řeší hodně.

Asi umím vařit i stovková jídla. Třeba těstoviny nebo gnocci se sýrovo-špenátovou omáčkou.

Do povědomí lidí jste se dostala jako Miss s parádní postavou. Musela jste někdy držet dietu, případně, co podle vás funguje?

Vyloženě dietu jsem nikdy naštěstí nedržela. Ale na shazování kil na mě nejvíc fungoval stres. Například ve zkouškovém období a teď funguje kojení. Ale to samozřejmě nejde považovat za univerzální radu (smích).