Jak často ještě sáhnete po kuchařce – knize, kterou jste zdědili po babičce, abyste podle ní vařili nedělní oběd nebo čtvrteční večeři? Kuchařky sice stále vycházejí, jsou prodávané a rozdávané jako dárek, to platí ale pro Mileniály a generace starší. Naopak Gen Z, Generace Alfa – ti všichni už vaří podle sociálních sítí. Je to i proto, že se vaření v posledních letech stalo nejčastěji sdílenou formou obsahu na sítích, i proto je těžké nesledovat, co a kde vaří. Jenže je opravdu pravda vše, co kuchaři před kamerami mobilních telefonů chystají?
Jak vysvětluje Arielle Feger „Ideální je, pokud provozovatelé retailových sítí věnují čas spolupráci s influencery a připraví si balíčky pro dané pokrmy. Ty mohou navýšit odbyt daných potravin.“
Toho jsou si vědomi také influenceři a v posledních letech roste množství pokrmů, vznikajících pod jejich privátními značkami. Je samozřejmě nezbytné vědět a stále mít na paměti, že některá jídla jsou zkrátka nepoživatelná a influenceři je vytvářejí jen kvůli obsahu, na druhou stranu takových ubývá. I proto, že si budují vlastní jméno jako značku, se kterou chtějí pracovat i dál a nemohou předvádět ve veřejném prostoru, že vařit vlastně neumí.
Paradoxem doby také je, že stále více roste poptávka po videích z provozů, ve kterých pracují reální kuchaři. Takových, která nejsou točená jen s úmyslem získat další sledující, ale se snahou něco sledující naučit. Podle kuchaře Giovanniho Luciana je nezbytné, aby obsah měl jasnou strukturu, nepovyšoval se obsahem nad lidi, kteří neumí uvařit ani instantní nudle. Proto se rozhodl věnovat na svému kanálu na youtube zcela jinou optikou. Sdílet drobné detaily z kuchyně, tak jak mohou být zajímavé pro jeho diváky. A uspěl. „Navíc obsah na youtube je nejlépe monetizovaný, takže nemá cenu být někde jinde. Ani nemám potřebu vydávat kuchařku, do doby, než někdo vypne všechny sítě, moje recepty budou vždy dostupné všem. Po světě. Ne v lokálních knihkupectvích.“
Addison Rae, vysvětluje, že se od partnera, barmana, učila všemu, co barmanství nabízí a jen se při tom natáčela. „Lidem je sympatické, že nejsem dokonalá, dělám stejné chyby jako oni, a proto se snaží zlepšovat se mnou. Barmanství je skvělá zábava, proto se mi daří oslovit stále víc lidí. “
Jak tvrdí Madison McMillano, „pokud váš telefon „jí“ jako první, to znamená, že nejdřív fotíte než jíte, jste na nejlepší cestě stát se influencerem. Nebojte se postovat své kuchařské výtvory, třeba zjistíte, že jsou někomu sympatické, budujete si vlastní komunitu, které chápe vaše pokusy, omyly, ale také úspěchy. Rozhodněte se, jestli budete chystat domácí jídla, jestli se stanete recenzentem, případně jestli budete jako influencer během jídla sledovat ostatní. Jak se chovají, co umí, neumí. Taková videa nejsou inspirativní, ale mohou pobavit, i když večeři si podle nich neuvaříte.“
Potravinoví influenceři mají vliv na to, co jíte. To znamená, že když z jejich postů sledujete, jak chystají zapečené cibule – objednáte si ji nakonec také, abyste vyzkoušeli recept, který vás zaujal. Případně začnete chystat zapečené těstoviny s balkánským sýrem rajčaty, ty se staly virálními, ale Italové ten recept nemohou ani vidět, protože podle jejich pravidel se takto těstoviny za žádných okolností nechystají. Systém, kdy influencer nemusí doporučovat, ale ochutnává, zkrátka podmíněně funguje na ostatní. Reflexivně začnete vařit to, co se na vás virálně valí ze sítí.
Jaký vliv má síť na to, co si dáte k večeři v poslední době tak ovlivňují pro celé rodiny teenageři. Dokonce nelení a podle svých oblíbených videí vaří. S ohledem na to, že jde o kuchyni mezinárodní, nejspíš se nedočkáte oblíbených výpečků, ale globálních dobrot, i tak se ale můžete přesvědčit, že vaše dospívající dítě vařit zvládne, že je to k jídlu a že vy můžete začít trochu relaxovat.
