Sdílet
Aktuální krok společnosti Nestlé, která kvůli možné přítomnosti bakterie Bacillus cereus stahuje vybrané šarže výživ Alfamino a Beba, znovu připomíná, že ani nejpřísněji hlídaný potravinový segment není zcela imunní vůči chybám.
Společnost sama aktivně informovala tiskovou agenturu ČTK poté, co interní kontroly odhalily možný problém. Podle mluvčí Nestlé pro Česko a Slovensko Terezy Procházkové souvisí aktuální krok s událostí z prosince, kdy společnost stahovala jednu šarži výrobku Beba Comfort 1 HMO kvůli stejnému typu bakterie. „Při prošetřování události z prosince firma u jedné ze surovin od externího dodavatele zjistila vadu. Tato surovina byla použita v některých produktech kojenecké výživy,“ uvedla mluvčí společnosti Tereza Procházková v oficiálním stanovisku. Zároveň zdůraznila, že stažení se týká výhradně konkrétních výrobků a šarží uvedených na webových stránkách společnosti. U jiných typů výrobků a šarží tedy není důvod k panice.
Nestlé zároveň upozornilo, že jde o čistě preventivní zásah. „Zdraví a bezpečnost spotřebitelů jsou pro nás absolutní prioritou, proto k tomuto kroku přistupujeme,“ dodala Procházková s tím, že aktuálně je v pohotovosti i jejich linka, kam se spotřebitelé mohou obracet s dotazy.
I nejhlídanější segment má slabá místa
Jestli je nějaký potravinový segment skutečně pečlivě hlídán, je to právě kojenecká výživa. Patří k výrobkům, u nichž se automaticky počítá s minimální tolerancí k chybám a kde i drobná odchylka vyvolává okamžitou reakci. Evropská legislativa proto nastavuje velmi přísné nutriční i mikrobiologické limity a výrobci musí fungovat v rámci systému HACCP, který sleduje celý výrobní proces od vstupních surovin až po hotový výrobek.
Nekontrolují se přitom jen balení určená k dalšímu prodeji. Pečlivě střežený je také samotný původ surovin, hygiena výrobních linek, technologické postupy a nadále probíhá i namátkový screening šarží, které už jsou v oběhu. Přesto se v praxi ukazuje, že ani takto hustá síť kontrol nedokáže riziko zcela vyloučit a laboratorní testy čas od času odhalí mikroorganismy, které by se v těchto produktech objevit neměly, případně by měly zůstat hluboko pod hranicí zdravotně relevantních hodnot.
Nejde o první případ
Podobné situace se v posledních letech nevyhýbají ani dalším velkým hráčům. V roce 2017 musela společnost Danone stáhnout z trhu ve Francii i v dalších evropských zemích miliony balení kojenecké výživy Aptamil. Důvodem byl potvrzený výskyt bakterie Salmonella agona v jednom z výrobních závodů, odkud se produkty distribuovaly do více států. Kontaminace byla odhalena až poté, co se objevily případy onemocnění, a následovalo okamžité zastavení výroby, rozsáhlé stahování výrobků z obchodů i domácností a kontrola celé výrobní linky. Případ tehdy patřil k největším zásahům do trhu s kojeneckou výživou v Evropě a ukázal, že problém v jediném závodě může mít dopad napříč několika zeměmi během několika dnů.
Sotva tři roky zpátky řešila podobně vážnou situaci také společnost Abbott ve Spojených státech. Její kojenecká výživa Similac se tehdy dostala do hledáčku úřadů poté, co se objevily případy infekcí u kojenců spojené s bakteriemi rodu Cronobacter. Následovalo vyšetřování, stahování části produkce a dočasné uzavření jednoho z klíčových výrobních závodů. Dopad se přitom neomezil jen na odborné zprávy a interní audity – na americkém trhu začala kojenecká výživa citelně chybět a pro řadu rodičů se poprvé ukázalo, jak křehká může být dostupnost i tak základního produktu.
Proč dochází k chybám?
Opakující se stahování kojenecké výživy z trhu neznamená nutně podcenění bezpečnosti. Spíše odhaluje limity složitých dodavatelských řetězců, v nichž se i při vysoké míře kontroly může objevit slabé místo. Velcí výrobci se neobejdou bez externích dodavatelů surovin a právě zde často vzniká riziko, které se projeví až při zpětných laboratorních analýzách.
Dalším faktorem je samotná povaha mikrobiologického testování. Analýzy vždy pracují s konkrétním vzorkem v daném okamžiku a mikroorganismy se mohou v šaržích vyskytovat nerovnoměrně. Bezpečnostní limity jsou proto nastaveny velmi přísně a jakékoli jejich překročení automaticky spouští preventivní opatření, i když reálné zdravotní riziko zůstává nízké.
Důvěra založená na reakci, nikoli na neomylnosti
Otázka, zda se lze na kojeneckou výživu spolehnout, tak nemá černobílou odpověď. Absolutní bezchybnost u průmyslově vyráběných potravin neexistuje ani v tomto segmentu. Rozhodující však je, jak systém funguje ve chvíli, kdy se objeví problém. Případy Nestlé, Danone i Abbott ukazují, že kontrolní mechanismy jsou schopny riziko identifikovat a že výrobci i úřady reagují dříve, než by mohlo dojít k plošnému ohrožení zdraví dětí.
Pro rodiče to znamená, že důvěra v kojeneckou výživu nestojí na představě dokonalosti, ale na schopnosti systému včas zasáhnout. Stažení výrobků z trhu v tomto kontextu nepředstavuje selhání, ale důkaz, že bezpečnostní síť – jakkoli není absolutní – stále funguje.
