Sdílet
Medvědí česnek (Allium ursinum) obsahuje sloučeniny se silnými antibakteriálními a protizánětlivými účinky. Rostlina je bohatá na vitamín C, antioxidanty i síru, a řada vědeckých studií potvrzuje její přínos pro zdraví srdce i trávicí soustavy. Roste ve vlhkých a stinných lesích, na březích potoků, ale i v parcích a městské zeleni – právě tam ho řada lidí v posledních letech objevila jako snadno dostupnou „superbylinku“. Mezi známé lokality patří například Divoká Šárka, obora Hvězda, Kunratický les nebo Hladová zeď na Petříně.
Městské parky: nebezpečí hygienické i právní
Ačkoli se česnek skutečně vyskytuje i ve volně přístupných městských parcích, odborníci důrazně varují před jeho sběrem právě v těchto lokalitách. Důvodů je několik: jednak jde často o místa se zvýšenou prašností, výskytem exkrementů zvířat nebo jiným hygienickým znečištěním, jednak se mnohá tato území nacházejí v režimu zvláštní ochrany. „Sběr rostlin v parcích a chráněných přírodních lokalitách je nejen nevhodný, ale v řadě případů i zakázaný,“ upozorňují zástupci městských částí a ekologických organizací. Zanedbaný ohled na prostředí tak může vést k pokutě, případně i k poškození cenného stanoviště.
Záměna, která může stát život
Právě v období dubna a května, kdy je medvědí česnek nejčastěji sbírán, dochází také nejčastěji k záměně s jinými rostlinami. Největší nebezpečí představují konvalinka vonná a ocún jesenní. Konvalinka obsahuje srdeční glykosidy, které mohou ovlivnit činnost srdce a způsobit arytmie. Ocún je ještě zákeřnější – kolchicin, který obsahuje, působí i v malém množství silně toxicky a může vést k poškození jater, ledvin i centrálního nervového systému.
Nejde přitom o hypotetická rizika. V roce 2023 byly v Kroměříži hospitalizovány dvě ženy, které si spletly listy ocúnu s medvědím česnekem. Jedna z nich skončila na jednotce intenzivní péče. K tragickému případu došlo i v Rakousku, kde manželský pár zemřel po požití vývaru z domnělého česneku – šlo o konvalinku. A i když zatím nebyl v Česku zaznamenán případ otravy z tržiště, riziko nelze podcenit ani při nákupu. Vždy záleží na původu a ověřenosti zdroje.
Vůně nestačí, aplikace nepřebírají odpovědnost
Zkušenější sběrači spoléhají na česnekovou vůni, která se uvolňuje při rozemnutí listu. Jenže tohle „pravidlo“ už selhalo ve stovkách případů. Vůně ulpívá na rukou a po chvíli znemožňuje další kontrolu. Rozhodující jsou proto i další znaky – například řapíkatý způsob růstu listů (u česneku), na rozdíl od trsu (u konvalinky) nebo tužší, často namodralý list u ocúnu.
S identifikací mohou pomoci i mobilní aplikace jako PlantNet, Flora Incognita nebo iNaturalist, které pracují s rozsáhlými botanickými databázemi. Nejsou však neomylné. Rozpoznávají rostliny z fotografie, ale nepřebírají odpovědnost – ani právní, ani zdravotní.
Alternativa: balkon, trh, biofarma
Medvědí česnek se dá pěstovat doma – na zahradě, v polostínu, v truhlíku. Na farmářských trzích se v sezóně nabízí čerstvý česnek z kontrolovaného pěstování. A mimo sezónu pak sušený nebo zavařený. V každém případě je to bezpečnější cesta než sbírat listy v parcích plných psů, výfukových zplodin a nevědomky i zákazu.
Zdroj Autorský text, Bezpečnost potravin, Pražský patriot, ČT24
