Sdílet
Vejce nejsou jen obsahem cholesterolu. Jsou i symbolem změny pohledu na to, jak vlastně funguje lidské tělo. Dlouho se předpokládalo, že čím víc cholesterolu sníme, tím víc ho budeme mít v krvi. Jenže játra se neřídí tabulkami. Když přijímáme víc cholesterolu z potravy, organismus omezí vlastní tvorbu. U většiny lidí tak vejce nevedou k výraznému nárůstu LDL cholesterolu – tedy toho, který bývá spojován se srdečně-cévními onemocněními.
Dnes už se vejce neodsuzují. Naopak. Jsou považována za potravinu s vysokou biologickou hodnotou, obsahující kompletní spektrum esenciálních aminokyselin, vitamíny skupiny B, vitamín D, E, železo, fosfor, lutein, zeaxantin a především cholin, který má zásadní význam pro mozek, vývoj plodu a metabolismus tuků. Významným způsobem podporují vstřebávání karotenoidů ze zeleniny – ano, vejce do salátu nejsou výživovým výstřelkem, ale chytrou kombinací.
A cholesterol? I American Heart Association už přehodnotila svá původní dogmata. Novější výživová doporučení (například ta z USA z roku 2015) už cholesterol z potravy neomezují číselně. Důležitější je celkový obraz jídelníčku – podíl nasycených tuků, trans tuků, cukru a samozřejmě pohyb, genetika a stav cévního systému.
Kdo má geneticky podmíněnou hypercholesterolemii, musí být však opatrnější. A kdo má diagnostikované kardiovaskulární onemocnění, ten by si měl dávku cholesterolu skutečně hlídat. Ale zdravý člověk si klidně může dát i tři vejce denně – ukazují to systematické přehledy studií (např. Kuang et al., 2018), které srovnávaly běžnou i vyšší konzumaci vajec s dietou bez nich. Výsledek? Poměr LDL:HDL se u většiny lidí nemění, případně se zlepšuje.
V praxi to znamená jediné: vejce nejsou problém. Problém je sedavý způsob života, průmyslové tuky a dieta postavená na polotovarech. Vyhazovat žloutek dnes nedává smysl – ledaže byste se připravovali na kulturistickou soutěž a počítali každý gram tuku.
