Japonský způsob organizace potravin v domácnostech se v posledních letech dostává do pozornosti evropských odborníků na výživu i udržitelnost. Nejde o komplikovanou metodu ani radikální životní změnu, ale o soubor postupů, které přinášejí měřitelný výsledek: méně potravinového odpadu a lepší orientaci v tom, co domácnost skutečně má a používá.
Jedním z faktorů, které k plýtvání přispívají, je nesprávná interpretace údajů na obalech. A to buď datum spotřeby (použitelnosti), nebo minimální trvanlivost do. Jak je definováno dle Státního zdravotního ústavu, potraviny, které mají prošlé datum spotřeby, nejsou vhodné ke konzumaci. Nesmí tedy být prodávány ani se slevou, ani rozdávány. Jde většinou o čerstvé potraviny, které mohou obsahovat škodlivé látky, mikro plísně i další částice, které mohou být ohrožující. Oproti tomu potraviny, které mají uvedenou minimální trvanlivost, jsou většinou trvanlivé a je pouze doporučením, do kdy je konzumovat. Pokud u nich nedochází ke změnám, mohou se prodávat, ale odděleně a ve slevě.
Podle výzkumníka Tomoka Okayamy z Tokijské univerzity, citovaného BBC, hraje velkou roli samotná organizace chladniček v domácnostech. Doporučuje ukládat nové potraviny na zadní část polic a starší přesouvat dopředu. Tato jednoduchá rotace omezuje riziko, že starší položky propadnou bez povšimnutí. U některých výrobků, jako jsou sýry nebo fermentované produkty, je delší zrání běžné, přesto je nutné průběžně sledovat jejich stav. Jakmile se objeví plíseň, změna barvy či zápachu, je nutné potravinu vyřadit.
V praxi se osvědčují průhledné nádoby s jasným označením data otevření či doporučené spotřeby. Snižují riziko, že potraviny zůstanou skryté vzadu, a usnadňují kontrolu stavu zásob. U výrobků s prošlou minimální trvanlivostí, například jogurtů, je možné rozhodovat podle vzhledu a vůně, pokud nevykazují známky znehodnocení. Tento přístup lze uplatnit i u dalších trvanlivých potravin.
Jednoduché postupy, měřitelné výsledky
Pro orientaci v lednici mohou dobře sloužit i jednoduché štítky označující potraviny k rychlé spotřebě, potraviny blížící se limitu a potraviny bezproblémové. Podmínkou je jejich pravidelné používání. V japonských domácnostech se běžně nevyhazují hotová jídla – buď se spotřebují následující den, nebo se zamrazí. Tento postup snižuje objem odpadu a současně omezuje náklady spojené s přípravou dalšího pokrmu.
Podle odborníků vede systematické sledování domácích zásob ke snížení potravinového odpadu minimálně o deset procent. Rozhodující je pravidelná kontrola, označování potravin a aplikace jednoduchých pravidel rotace. Změna přístupu se tak promítá do konkrétních a měřitelných výsledků.
