I houby mluví! Sestavy elektrických signálů se podobají aktivitě nervů při lidské řeči

Pod povrchem mechu se v lese odehrává něco neuvěřitelného. Podle studie prý houby používají elektrické impulzy k dorozumívání, a jejich podhoubí by tak mohlo skrývat skutečný „jazyk“. Samozřejmě že ani zdaleka ne tak propracovaný jako je lidská řeč, ale vědci z Británie již v roce 2022 dokázali, že řetězce elektrické aktivity připomínají lidskou řeč a mohly by sloužit k výměně informací o živinách i nebezpečí.

Houby prý pod zemí komunikují a ona britská studie odhaluje až 50 slov. Co o tom říkají studie a jaké má toto zjištění důsledky pro ekologii?

Všudypřítomné podhoubí

Pod našima nohama se tak zřejmě roztahuje obrovská, fascinující živá síť, tzv. mycelium, podhoubí, které propojuje rostliny, stromy, mikroorganismy a možná i celý podzemní svět. Tento „Wood Wide Web“ není jen básnickým obrazem: jde o skutečnou síť hyf, neboli drobounkých vláken, jež se sbíhají do složitých dlaždic, skrze které putují voda, živiny, informace a energie. A není to nic nového. Hyfy tedy tvoří tisíce mikroskopických vláken, jimiž prochází impulzy, a právě jejich struktura je klíčová pro pochopení možné „řeči podhoubí“.

Už od 19. století víme, že houby tvoří mykorhizní symbiózy. Například německý vědec Albert Bernhard Frank již v roce 1885 popsal, jak mykorhiza spojuje rostliny s houbami a panuje mezi nimi masivní látková i informační výměna. Stalo se tak, když zkoumal možnosti pěstování lanýžů v Pruském království. Tehdy zjistil, že kořeny mnoha druhů stromů jsou zvenčí i zevnitř propleteny s houbami, vzájemně si zjevně neškodí, ale žijí v symbióze. Fenomén nazval mykorhizou (mykes znamená řecky houba, rhiza kořen) a už tehdy odhadl, že vlákna podhoubí doplňují kořenový systém rostlin, a dochází mezi nimi k látkové výměně.

Dnes populární označení Wood Wide Web, jež pojmenoval Peter Wohlleben, poukazuje na to, že sítí protékají nejen voda a živiny, ale i chemické a elektrické signály podporující komunikaci mezi stromy i houbami.

Ne, není to sci-fi

Již před třemi lety článek v ČT24 tvrdil, že houby si mezi sebou neustále vyměňují signály připomínající komunikaci pomocí neuronů u lidí. Tato myšlenka zněla jako sci-fi, ale realita ukazuje, že jde o seriózní vědu. Původním zdrojem je studie, v níž Andrew Adamatzky z University of the West of England (Bristol) zaznamenal elektrické impulzy u čtyř druhů hub, jež tvoří struktury připomínající slova či věty.

Nový jazyk: Podhoubí a elektrické impulzy

Podhoubí, též mycelium, je skutečné super-mřížové propojení hyf, které spojuje houby i kořeny stromů. Prostřednictvím nich mohou houby nejen vyměňovat živiny, ale i „mluvit“ prostřednictvím elektrických impulzů, připomínajících nervové signály. Andrew Adamatzky doslova popsal: „Sestavy elektrických signálů … se podle jeho slov až neuvěřitelně podobají aktivitě nervů při lidské řeči.“

Mikroelektrody vložené do čtyř druhů hub, Flammulina velutipes, Schizophyllum commune, Cordyceps militaris a Omphalotus nidiformis, ukázaly, že „slova“ tvoří elektrické pulzy trvající od jedné do více hodin s amplitudou 0,03 mV až 2,1 mV. Zvlášť řetězce u klanolístky obecné (Schizophyllum) byly nejsofistikovanější.

Matematická analýza dokonce odhalila, že délky těchto řetězců se svou délkou i rytmem podobají lidským „slovům“. Odhady hovoří až o 50 různých signálech, tedy „slovech“ v houbím slovníku.

K čemu „houbí jazyk“ slouží?

Adamatzky předpokládá, že impulzy slouží k udržení integrity kolonie, podobně jako vlčí vytí udržuje smečku pohromadě. Může jít o výměnu informací o živinách, zranění či ekologickém stresu. Studie navíc říkají, že impulzy se při kontaktu s dřevem zrychlují a houby si tak signalizují zdroje potravy, jak uvádí článek ČT.

Zároveň existují hypotézy, že ekologické sítě mohou přenášet signály i mezi rostlinami prostřednictvím společného mycelia a houby by tak mohly varovat stromy před hmyzími škůdci.

Prof. Andrew Adamatzky k tomu řekl: „Předpokládáme, že impulzy […] slouží houbám ke komunikaci a zpracování informací v myceliálních sítích. Skupiny signálů lze modelově vymezit jako slova.“ Bioložka Suzanne Simard potvrzuje, že mykorhizní sítě umožňují přenos uhlíku a živin mezi stromy, a že houby jsou klíčovým článkem v ekosystémech .

Komunikace hub prostřednictvím elektrických impulzů v jejich podhoubí otevírá nové horizonty, které ukazují, že jde o biologicky nanejvýš sofistikovaný systém. Přímé signály a matematické analýzy přesouvají myšlenku z oblasti sci-fi do reálného výzkumného prostoru. Otázka, zda jde o skutečný jazyk schopný výměny složitých informací, je stále otevřená, ale základy už tu jsou. Další výzkum může přinést radikální posun v chápání inteligence bez mozku a celistvosti ekosystémů.

Takže až půjdete v létě na houby a budete nadávat, že nerostou, nadávejte potichu. Nikdy nevíte, jaký „doubek“ vás slyší!