Sdílet
Výkupní ceny sušené čagy pohybují mezi 250 až 500 eury za kilogram, což z ní dělá jednu z nejdražších přírodních surovin severní Evropy. Na rozdíl od lanýžů ovšem neroste pod zemí, ale přímo na živém stromu – nejčastěji na bříze. Pomalu prorůstá jejím dřevem a vytváří tvrdý, uhlově černý útvar, jehož vnitřní část má oranžovo-rezavou barvu. Právě ta je plná antioxidantů a minerálních látek, které houba čerpá ze stromu.
Od sibiřských léčitelů k finským biotechnologům
Čaga není nová móda. V ruské a sibiřské lidové medicíně má čaga pevné místo už po staletí. Z houby se vařil tmavý odvar, který měl tlumit záněty, posilovat imunitu a zklidňovat zažívání. Teprve ve druhé polovině 20. století se o ni začala zajímat i věda – první laboratorní pokusy potvrdily, že čaga obsahuje polysacharidy a triterpeny s výrazným antioxidačním a potenciálně protinádorovým účinkem.
Podle několika shrnujících studií publikovaných v International Journal of Medicinal Mushrooms a v databázi PubMed vykazuje extrakt čagy výrazné antioxidační a imunomodulační účinky. V laboratorních podmínkách dokázal zpomalit růst nádorových buněk a stimulovat obranyschopnost organismu, zatím však žádná klinická studie neprokázala jednoznačný účinek u lidí. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) k tomu dodává, že houba obsahuje vysoké množství oxalátů – látek, které mohou při dlouhodobém užívání zatěžovat ledviny. I proto se čaga v rámci Evropské unie prodává výhradně jako doplněk stravy, nikoli jako léčivo.
Finsko se stalo jedním z hlavních producentů čagy v Evropě. Lesy Laponska poskytují ideální podmínky – chlad, pomalý růst a minimální znečištění. Firmy jako KÄÄPÄ Biotech nebo Nordic Mushrooms vyvážejí extrakty a nápoje z čagy do více než třiceti zemí. Podle údajů finského ministerstva zemědělství se vývozní hodnota houby za posledních pět let ztrojnásobila.
Jak se čaga sbírá
Sběr čagy má svá pravidla. Parazit roste na bříze i deset let a je-li odřezán nešetrně, strom se může zničit předčasně. Přestože houba strom nakonec stejně zahubí, do té doby ho drží při životě a živí se jím. Proto se v poslední době rozvíjí kontrolované pěstování – inokulace mladých bříz myceliem čagy. První houby se dají sklízet zhruba po šesti až osmi letech. Výzkumníci z Natural Resources Institute Finland (Luke) potvrzují, že pěstovaná čaga má nižší mikrobiální zátěž a stabilnější obsah účinných látek než divoké exempláře.
Lesní sběr se ale dál drží, zejména na severu, kde se houba považuje za součást tradičního životního stylu. Některé oblasti už přesto zavedly lokální limity kvůli přetížení porostů.
Chemie a realita
Čaga obsahuje fenolické sloučeniny, především kyselinu betulinovou, která vzniká z betulinu přirozeně přítomného v březové kůře. Dále v ní vědci našli triterpeny, melanin, zinek, mangan i selen. Studie Helsinské univerzity (Helsinki University Research) potvrdila, že čaga má mimořádně silné antioxidační vlastnosti – několikanásobně vyšší než zelený čaj. Zároveň se ale ukazuje, že vysoké dávky extraktu mohou ovlivňovat metabolismus cukrů a v kombinaci s léky na cukrovku nebo ředění krve způsobovat interakce.
Čaga se stala symbolem nové vlny severského bioexportu. Startupy jako Four Sigmatic vyrábějí z ní kávu, prášky a tinktury, které se prodávají po celém světě. Finské lesy díky tomu získaly další zdroj příjmů – v mnoha regionech už má čaga vyšší výnos než dřevo. Jenže i v téhle tiché ekonomice začínají platit tvrdá pravidla trhu. Analytici z European Forest Institute varují, že boom čagy může narazit na vlastní úspěch: nabídka roste rychleji než poptávka a ceny se začínají stabilizovat.
