Nové výzkumy ukazují, že pravidelná konzumace fermentovaných potravin přináší překvapivé benefity, počínaje silnější imunitou až po lepší náladu. A Češi mají k těmto potravinám blíž, než si možná myslí. Nejde jen o klasické kyselé zelí šlapané k sudech.

Je kyselé nové sladké? Zatímco babičky kvasily zelí především na zimu, dnes si kimchi přidáváme do sendvičů a kefír se servíruje v hipsterských kavárnách. Fermentované potraviny zažívají renesanci. Není divu, když  věda o nich hovoří jen v superlativech. Pomáhají našemu střevu, mozku, pokožce i náladě. A překvapivě nemusí jít jen o exotiku z Asie.

Návrat kvašeného má hlubší důvod

Když se dnes řekne fermentace, většina lidí si vybaví miso pastu, kombuchu nebo korejské kimchi. Ale fermentace je v jádru prastará metoda konzervace, kterou znaly všechny kultury světa, včetně té naší. A její účinky jdou daleko za hranice trvanlivosti.

„Fermentace není jen o chuti, ale o tom, co se v těch potravinách děje na mikrobiální úrovni. Vznikají enzymy, vitamíny, kyselina mléčná, a hlavně probiotika. To všechno dohromady vytváří přirozený koktejl, který má vliv na celé tělo – a především na střevní mikrobiom,“ vysvětluje nutriční terapeutka Mgr. Kristýna Dolejšová.

Zdravý mikrobiom je dnes považován za základní podmínku nejen dobrého trávení, ale i celkové imunity a psychické pohody. A právě v tom hrají fermentované potraviny zásadní roli – jejich pravidelná konzumace zvyšuje diverzitu střevních bakterií. To potvrdila například tato studie, která ukázala, že u lidí konzumujících fermentované potraviny alespoň čtyřikrát denně docházelo k poklesu zánětlivých markerů v krvi.

Mozek, imunita a lepší pokožka

Zatímco dříve se probiotika řešila hlavně kvůli trávení, dnes se do hry zapojuje i neurologie a dermatologie. „Střevní mikrobiom komunikuje s mozkem prostřednictvím osy střevo-mozek. Pokud je tato komunikace v rovnováze, máme větší psychickou odolnost, lepší spánek a menší sklony k úzkostem či depresím,“ uvádí Dolejšová.

Dopad fermentovaných potravin na psychiku byl zkoumán i v rámci tzv. psychobiotik, což jsou probiotické kmeny s přímým vlivem na produkci neurotransmiterů, jako je serotonin. Podle přehledové studie z Frontiers se ukazuje, že konzumace potravin bohatých na přirozeně vzniklá probiotika může snižovat příznaky deprese, zejména ve spojení se středomořským typem stravy.

Výzkumy z posledních let navíc potvrzují i vliv fermentace na pokožku, kyselina mléčná obsažená například v kefíru či kimchi snižuje oxidační stres, což se odráží na menší míře akné i ekzémů.

Kvašené trendy i české klasiky

Dnes už si nemusíte doma zakládat sud se zelím, abyste mohli těžit z výhod fermentace. V českých obchodech najdete kvalitní kefíry, zakysané nápoje, řemeslné kimchi od tuzemských výrobců, rostlinné jogurty s živými kulturami i miso pasty bez chemie.

Za zmínku stojí i nový trend: domácí fermentace čaje (kombucha) nebo zeleniny s exotickými přísadami jako kurkuma, wasabi nebo česneková pasta. Na popularitě získává i fermentovaný ovesný nápoj nebo veganský „kefír“ z kokosového mléka.

„Zákazníci se čím dál častěji ptají na produkty bez přidaného cukru, s živou kulturou a původní metodou fermentace. Není to jen hipster trend – lidé si uvědomují, že chuť a zdraví spolu souvisejí,“ říká pravidelná účastnice farmářských trhů Klára Koptová.

Fermentujme, ale s rozumem

Je však důležité zmínit, že fermentace není samospasitelná. „Ne každé „kvašené“ potraviny v regálu obsahují aktivní kultury. Často jsou pasterizované, čímž se jejich probiotický efekt snižuje. Vyplatí se proto číst etikety a dávat přednost nepasterovaným variantám bez konzervantů,“ doplňuje Koptová

Zároveň platí, že fermentované potraviny by měly být součástí pestré stravy, ne jejím základem. „Lidé občas dělají chybu, že se vrhnou na jednu složku výživy, například na kimchi, a očekávají zázraky. Důležitější než množství je pravidelnost a pestrost – tedy kombinace fermentovaných potravin s vlákninou, kvalitními tuky a zeleninou,“ shrnuje nutriční specialistka Kristýna Dolejšová.

Kvas nám chutná i pomáhá

Fermentované potraviny už dávno nejsou výstřelkem módních restaurací. Věda jim dává zelenou, výrobci je modernizují, jak se dá a jak spotřebitelé vyžadují. A naše tělo je vítá s nadšením. Když se řekne zdravá strava, stále častěji k tomu patří právě přirozeně kvašené pokrmy. A je jedno, jestli si vyberete český kefír, korejské kimchi nebo vlastní okurky. Váš mikrobiom vám za to poděkuje.

Jak fermentovat doma? Tři jednoduché recepty, které zvládne každý

1. Kvašená mrkev s česnekem a koriandrem
Nakrájejte mrkev na hranolky, vložte do sklenice spolu s plátky česneku, semínky koriandru a lžičkou soli. Zalijte převařenou a vychladlou vodou (bez chloru) tak, aby bylo vše ponořené. Nechte 4–6 dní kvasit při pokojové teplotě, poté uložte do lednice. Skvělá ke grilovanému masu nebo jen tak ke svačině.

2. Kefír z kokosového mléka (veganský)
Kupte startovací kulturu na rostlinný kefír (např. na Vitalvibe). Smíchejte s kvalitním kokosovým mlékem a nechte fermentovat 24–48 hodin při pokojové teplotě. Výsledkem je jemně nakyslý nápoj, ideální k snídani nebo jako základ smoothie.

3. Domácí kimchi po česku
Smíchejte čínské zelí, nastrouhanou mrkev, jarní cibulku, česnek, zázvor a lžičku chilli vloček. Přidejte rybí omáčku nebo sójovku a důkladně promačkejte, aby pustilo šťávu. Napěchujte do sklenice a nechte 3–5 dní fermentovat při pokojové teplotě, poté skladujte v chladu. Hodí se k rýži, polévkám nebo jako fermentovaný salát.