Sdílet
Tuňák je výjimečný v mnoha směrech. Zvládne překonávat obrovské vzdálenosti, reguluje tělesnou teplotu, a navíc roste velmi rychle. Právě tyto vlastnosti však činí z některých druhů ideální cíl intenzivního rybolovu. Vzhledem k tomu, že poptávka po tuňácích v posledních desetiletích výrazně vzrostla, čelí některé populace silnému tlaku. Například podle údajů FAO je více než třetina světových zásob tuňáků lovena nadměrně. A právě na tuto nerovnováhu má Světový den tuňáků upozorňovat.
Aukce v Tokiu: více než jen cena za rybu
Veřejné povědomí o tuňácích občas pronikne i do titulků zcela jiného druhu – zejména v souvislosti s každoročními aukcemi v japonském Tokiu. Trh Toyosu, který v roce 2018 nahradil slavné Tsukiji, hostí každoročně novoroční dražbu prvního tuňáka sezóny. Nejde jen o obchodní transakci, ale i symbolickou událost, která má svůj společenský význam.
V roce 2019 padl zatím nepřekonaný rekord: za tuňáka o váze 278 kilogramů zaplatil podnikatel Kiyoshi Kimura 333,6 milionu jenů, tedy zhruba 3,1 milionu amerických dolarů. Šlo tehdy o tuňáka modroploutvého z oblasti Oma, která je známá kvalitou svých úlovků. Letos se podobný exemplář, vážící 276 kilogramů, vydražil za 207 milionů jenů (přibližně 1,3 milionu USD). A znovu to byla ryba ze stejného regionu.
Tyto aukce sice reprezentují jen malý zlomek celosvětového trhu, přesto ukazují, jak hluboce je tuňák zakořeněn v japonské kultuře i ekonomice. A zároveň jak vysoko může vystoupat jeho hodnota – nejen finanční, ale i symbolická.
Ekologický kontext: méně ryb, menší jedinci, vyšší zranitelnost
Zatímco dražby přitahují pozornost veřejnosti, biologická data mluví tišeji, ale s vážnějším podtextem. Populace některých druhů, zejména modroploutvých tuňáků, se za posledních padesát let výrazně snížily. Podle dat ICCAT (Mezinárodní komise pro ochranu atlantických tuňáků) byl u tohoto druhu zaznamenán pokles populace o více než 80 % oproti historickým hodnotám.
Vědecké studie zároveň dokumentují trend, kdy se snižuje nejen početnost, ale i velikost jedinců. Výzkum publikovaný v Nature Communications (Block et al., 2021) zaznamenal pokles průměrné velikosti tuňáků o téměř třetinu. Loví se totiž stále mladší a menší kusy, často dřív, než stihnou přispět k reprodukci. Výsledkem je zrychlené vyčerpávání populací, které nestíhají regenerovat.
Záznam z minulosti: největší tuňák, jaký byl kdy uloven
Pokud se podíváme zpět, najdeme i fascinující extrémy. V roce 1979 byl u pobřeží Nového Skotska uloven tuňák vážící 679 kilogramů. Jednalo se o druh modroploutvého tuňáka atlantského a úlovek drží dodnes světový rekord v kategorii sportovního rybolovu. Tento exemplář zároveň vypovídá o tom, jak mohutní tuňáci kdysi bývali – a jak se oceán za půl století změnil.
Světový den tuňáků nepřináší masové kampaně, ale jeho význam je systematický. Upozorňuje na důležitost udržitelného rybolovu, který bere v potaz nejen hospodářské potřeby, ale i ekologickou únosnost. Tuňák jako potravina nezmizí ze světa ze dne na den. Ale tuňák jako plnohodnotná, zdravá a přirozeně se obnovující složka oceánských ekosystémů – ten už mizet začal.
Zdroj: Autorský text, The Independent, Times of India, Euro fish, Science Direct
