Obecně se má za to, že stát se vegetariánem znamená prostě vynechat maso. A s ním i ryby nebo drůbež. Jenže realita je složitější – a hlavně mnohem náročnější, než si většina lidí uvědomuje. Vegetariánství není jen životní styl, ale zásah do biochemie těla. A to se neobejde bez důsledků, pokud jej nedoprovází hluboká znalost výživy.

Vegetariánství má mnoho podob. Někdo se vzdá jen masa, jiný i všech živočišných produktů – včetně medu, mléka nebo vajec. To už mluvíme o veganech. Mezi nimi pak najdeme tzv. vitariány, kteří konzumují pouze syrovou stravu, a pak ještě přísnější směry jako fruitariány nebo ovo vegany. Naopak pescetariáni jedí ryby, ale jiné maso ne. Laktovegetariáni si dopřávají mléčné výrobky, ale vejce nikoliv. Flexitariáni pak maso omezují, ale zcela se ho nevzdávají.

Na papíře to vypadá jednoduše. Vynechat maso, přidat zeleninu, a hotovo. Jenže lidské tělo není papír. A co víc – rozhodně není přizpůsobeno jednostranné stravě. Přesto spousta lidí podlehne dojmu, že vegetariánství rovná se zdraví. Bohužel to neplatí univerzálně. Lidský organismus se po tisíciletí vyvíjel s přirozeným příjmem jak rostlinných, tak živočišných potravin. A právě ty druhé – živočišné bílkoviny – hrají v mnoha ohledech nezastupitelnou roli. Nejenže obsahují kompletní spektrum esenciálních aminokyselin, ale jsou i snadno vstřebatelné a v období růstu nebo těhotenství prakticky nenahraditelné. Nedostatek těchto bílkovin, spolu s chybějícím železem, vitamínem B12 nebo vápníkem, pak může u dětí, dospívajících i těhotných žen způsobit víc škody než užitku. A to už tak snadno napravit nejde.

Ano, i mezi slavnými se najdou propagátoři vegetariánství: Paul McCartney, Gwyneth Paltrow, Jennifer Lopez. Často to prezentují jako etickou volbu a způsob, jak přispět k ochraně planety. Jenže ne vždy to, co je trendem v Hollywoodu, odpovídá reálným potřebám těla.

Americká čísla mluví jasně. Za vegetariány se označuje jen zhruba pět procent populace, vegany dokonce jen jedno procento. Není to zrovna masový trend. Ano, strava s vyšším obsahem vlákniny a nižším podílem živočišných tuků může mít za určitých okolností svůj přínos – obzvlášť pokud jde o omezení červeného masa. Ale z toho ještě neplyne, že vegetariánství je automaticky zdravější cesta. Není. Tělu nesvědčí ani extrémy, ani jednostrannost. A to platí i tehdy, když si člověk talíř naplní samými takzvanými „superpotravinami“.

 

Ačkoli některé studie ukazují, že lidé na rostlinné stravě mívají nižší výskyt určitých typů rakoviny,  je důležité vědět, že často jde o soubor faktorů. Vegetariáni mají totiž sklon žít zdravěji obecně: více se hýbou, nekouří, pijí méně alkoholu. Jinými slovy – nejde jen o to, co jedí, ale jaký životní styl vedou. A právě to může být tím skutečným rozdílem.

Pokud tedy uvažujete o tom, že vyřadíte maso, musíte si být vědomi, že nahrazujete celý komplex látek, které maso přirozeně obsahuje. A ne všechny rostlinné alternativy poskytují stejné nutriční spektrum.

Bez živočišných zdrojů může rychle vzniknout deficit:

Vitaminu B12, jehož nedostatek vede k únavě, neurologickým poruchám či až k ireverzibilní slepotě.

Vápníku, klíčového pro vývoj kostí a zubů.

Heminového železa, které je pro tělo lépe vstřebatelné než to z rostlin.

Plnohodnotné bílkoviny tělo potřebuje každý den – na obnovu tkání, pro fungování imunity i pro vývoj. A právě živočišné zdroje je poskytují v nejlépe využitelné podobě.

 

Zvláštní pozornost si zaslouží těhotné ženy a děti. Právě u nich může příliš přísně rostlinný jídelníček znamenat víc škody než užitku. Odborné společnosti se v tom shodují: čistě veganská strava se v těchto citlivých fázích života nedoporučuje. Vývoj nervové soustavy plodu může být ohrožen, kosti trpí nedostatkem minerálů a u dětí se může projevit zpomalený růst. A to nejsou varování, která by se dala brát na lehkou váhu. Pokud se přesto rozhodnete pro vegetariánství, je nutné vše konzultovat s výživovým poradcem, pravidelně doplňovat chybějící látky a ideálně sledovat krevní parametry. Rozhodně se ale nelze spolehnout na to, že „rostlinná znamená zdravá“. Při špatné skladbě jídelníčku se může z původně etické volby stát zdravotní problém.

Zdroj: Autorský text, PubMed, PubMed, Nursing Center