Sdílet
Jak vysvětluje, pro Svět potravin.cz Ing. Jiří Kopáček, CSc., předseda představenstva Českomoravského svazu mlékárenského z.s. vysvětluje: „Konzumace mléka a mléčných výrobků se v České republice vyvíjí poměrně pozitivně a má mírně rostoucí tendenci. V roce 2024 spotřeboval každý Čech mléko a mléčné výrobky v hodnotě tzv. mléčného ekvivalentu 260,9 kg (tedy veškeré mléčné výrobky přepočtené na hodnotu mléka), což představovalo meziroční navýšení 6,0 kg, resp. + 2,3 %. K tomuto pozitivnímu vývoji přispěl pokles míry inflace, a tudíž opětovné posílení koupěschopné poptávky obyvatelstva ze dvou předchozích krizových let 2022-2023 a došlo tak k navrácení již dříve započatého růstu. Zdá se, že tento trend pokračuje podobně i v roce letošním.“
Na současný vývoj spotřeby má vedle posílení koupěschopné poptávky také obnovené pozitivní vnímání mléčné výživy spotřebitelskou veřejností jako základní, nutričně hodnotné, cenově dostupné a udržitelné základní stravy lidstva.
Odborník dodává: „Průměrná spotřeba mléka a mléčných výrobků v zemích EU je okolo 270 kg/osoba. Naše spotřeba je tudíž stále velmi vysoká, a nižší hodnota než průměr EU, je dána pouze nižší spotřebou sýrů oproti zejména západní Evropě.“
Jak je to s konzumací mléka v jednotlivých segmentech v číslech? Jak vysvětluje Ing. Jiří Kopáček, CSc.: „Pokud se podíváme na jednotlivé skupiny mléčných výrobků, pak je potřeba uvést, že spotřeba konzumního mléka u nás stagnuje až velmi mírně klesá (v roce 2024 to bylo 55,9 litrů na osobu a meziroční pokles -0,5 %) a tento vývoj je analogický s vývojem i v dalších evropských zemích. Naopak roste spotřeba hodnotových výrobků, především zakysaných výrobků (v roce 2024 to bylo u nás 15,1 kg/osobu a meziroční nárůst + 2,0 %) a spotřeba sýrů a tvarohů (v roce 2024 to bylo 19,1 kg/osobu a meziroční nárůst + 6,2 %).“
Jak si vede Evropa?
Podle Eurostatu je většina, asi 70 % dodávaného plnotučného mléka používána k výrobě sýra a másla. Ostatní procenta jsou využita pro výrobu mléka, jogurtů, sušeného mléka. Největším producentem zpracovaného polotučného a plnotučného mléka je Německo, na druhém místě je Nizozemsko a Irsko produkuje nejvíc másla.
Stále častěji je mléko fortifikováno vitamínem D, takže splňuje veškeré výživové náležitosti pro děti i dospívající. Podle odborníků Gen Z stále častěji experimentuje s dalšími typy mlék, takže do své stravy zahrnují ovesné, kokosové i mandlové mléko, jenže jak odborníci poukazují, složení kravského mléka je pro dospívající organismus stále nenahraditelné.
Podle jedné z posledních studií patří mléko mezi často konzumované nápoje, v samostatné verzi, je příměsí drinků ostatních. Teenageři jej pijí v tzv bubble teas, drincích, které do Evropy přišly jako novinka z Asie. Není dobré je teenagerům z jakéhokoliv důvodu zakazovat, obsahuje vysoký podíl nasycených tuků, kaseinů, což může vyvolat problémy kardiovaskulárního systému, výživově mu ale nelze nic vytknout. Pro zajímavost, mléko denně konzumuje přes šest miliard lidí na světě, někteří i přes to, že mají nesnášenlivost na laktózu. Přesto mléko a vápník v něm obsažená má vliv na vývoj kostí, zubů, svalové stahy, hormonální fungování. I proto je třeba konzumovat mléko a mléčné výrobky nejen v dětství, ale i ve vyšším věku.
Mléko a jeho dopad na lidské zdraví je dlouhodobě ověřen, vápník a oligosacharidy mají vysoký potenciál pro zdraví člověka. První zmínky o zdraví mléčných výrobků a jednotlivých složek se objevily v padesátých letech. Od té doby jsou stále přezkoumávány, ale niky nebyly zpochybněny.
