Sdílet
Ještě před pár lety se litr pomerančové šťávy v akci dal koupit levněji než balená voda. Dnes má však stejný litr v mnoha obchodech cenovku, která by dříve patřila vínu. Pomerančová šťáva se stala luxusní položkou v nákupním košíku a spotřebitelé často nevědí, zda platí za poctivý výrobek, nebo jen za oranžovou vodu s trochou cukru.
Podle Potravinářské komory České republiky nejde o módní výkyv, ale o dlouhodobý důsledek zdražení napříč celým potravinářským sektorem. Komora ve své výroční zprávě uvádí, že „ceny energií zdaleka neklesly na předválečnou úroveň, ceny dalších vstupů významně vzrostly, obaly, náklady na likvidaci odpadů, zvýšily se mzdové nároky a ceny pohonných hmot spíše kolísaly“. Dodává, že „jako červená niť se vine rokem 2023 vysilující boj o ceny potravin“ a že potravináři se snažili „pouze promítnout zvýšené náklady do cen konečných výrobků“. Z těchto vět je zřejmé, že výrobci potravin — a tedy i nealkoholických nápojů — jsou stále sevřeni mezi vysoké náklady a tlak obchodních řetězců na nízké ceny.
Drahé i v akcích
A jak vypadá trh? Podle cenového srovnání Kupi se litr stoprocentní pomerančové šťávy značky Pfanner běžně prodává kolem 125 korun, v akci asi 70 korun. U značky Relax se průměrná cena pohybuje kolem 75 korun, výjimečně se dá koupit za 50. Ještě před dvěma lety tyto výrobky stály polovinu. Ani levnější privátní značky nezůstávají pozadu — šťáva Solevita z Lidlu stojí zhruba 57 korun, přičemž slevy se pohybují v řádu jednotek korun. Jinými slovy, ani „akce“ už spotřebiteli nezaručí návrat do starých časů.
Český spotřebitel by měl v první řadě dbát na to, co vlastně kupuje. Právní řád pojem „džus“ nezná. Podle vyhlášky č. 417/2016 Sb. se rozlišují ovocné šťávy a ovocné nektary. Ovocná šťáva musí být vyrobena výhradně z ovoce — lisováním nebo rekonstitucí z koncentrátu — a nesmí obsahovat přidaný cukr, barviva ani umělá aromata. Ovocný nektar je naproti tomu nápoj, který může být ředěn vodou a doslazován cukrem nebo medem. Spotřebitel tak pozná kvalitu pouze podle složení, nikoli podle barvy, názvu či lákavého obrázku pomeranče na obalu.
Potravinářská komora ČR dlouhodobě upozorňuje, že jedním z klíčových prvků ochrany spotřebitele je správné značení potravin. Právě díky němu má zákazník možnost poznat, jaký výrobek skutečně kupuje. V případě ovocných nápojů a šťáv jde především o rozlišení kategorií, které jsou vymezeny právními předpisy.
Kromě drahých vstupů hrozí i nedostatek suroviny
Růst cen tedy není důsledkem libovůle, ale výsledkem složité rovnice mezi drahými vstupy, rostoucími mzdami, poplatky za obaly a environmentální regulací. A přestože část veřejnosti má tendenci hledat viníka v samotných výrobcích, realita je podstatně komplexnější.
Dalším klíčovým faktorem, který do cenového vývoje výrazně promlouvá, je globální nedostatek pomerančů. Výroba pomerančové šťávy čelí krizi už několik let. Podle dostupných dat se tento problém týká zejména Brazílie, Floridy a Mexika, které zásobují světový trh citrusů. Pěstitelské oblasti zasáhla dlouhodobá sucha a choroba známá jako „greening“ (HLB), jež ničí celé sady a snižuje výnosy. Nakažené stromy se musí likvidovat a nové potřebují roky, než dosáhnou plné plodnosti. Podle analýzy zveřejněné na portálu Burzovní svět je právě tato choroba hlavní příčinou propadu produkce a zdražení šťáv. Současně Novinky.cz upozornily, že v některých regionech došlo ke snížení sklizně až o čtvrtinu a zásoby zmražených koncentrátů, které dříve vyrovnávaly meziroční výkyvy, se téměř vyčerpaly. Stejný trend potvrzuje i analýza iDNES.cz, podle níž nedostatek pomerančů tlačí vzhůru ceny nejen suroviny, ale i hotových produktů.
Tento výpadek v produkci citrusů se promítl do celé Evropy. Česko sice není producentem pomerančů, ale jako dovozní trh je plně závislé na světových cenách koncentrátů. Každá změna klimatu, logistického řetězce nebo sklizně se tak promítá do cen na českých pultech s několikaměsíčním zpožděním.
Potravinářská komora v letošních komentářích k vývoji trhu navíc upozornila, že v roce 2025 nelze čekat výrazné zlevnění potravin. Naopak, kvůli trvalému růstu vstupních nákladů, obalových poplatků i tlakům na udržitelnost se dá očekávat, že většina potravin si udrží současné cenové hladiny nebo mírně poroste. Komora připomíná, že krátkodobé poklesy v cenách potravin byly v minulosti spíše korekcí po prudkých nárůstech, nikoli známkou stabilizace trhu.
Sklenice luxusu
Pomerančová šťáva se tak stává ukazatelem širšího fenoménu. Ceny rostou, nabídka surovin klesá a spotřebitelé se musí o to více naučit číst etikety stejně pozorně, jako sledují cenovky. Na obalu se totiž může skvět slovo „pomeranč“, ale skutečná kvalita se pozná až mezi řádky.
