Patrně znáte zvyklosti Chorvatů anebo Slovinců, kteří bez optání nosí na stoly svou největší svátost rakiji. Ne nadarmo. Moc dobře vědí, jak otevřít chuť a připravit hosta na servírované dobroty. Tradice podávání alkoholických nápojů k jídlu se totiž opírá o řadu vědeckých poznatků.

Povýšený zážitek

Aperitiv, odvozený z latinského aperire (otevřít), je navržen tak, aby povzbudil chuť k jídlu a připravil trávicí trakt na přísun potravy. Podle Dr. Nicolase Perrina, gastroenterologa na Lékařské fakultě v Paříži, „aperitiv stimuluje chuťové receptory, což spouští produkci slin a žaludečních šťáv, čímž optimalizuje trávicí proces.“ Aperitivy obvykle obsahují hořké složky, jako jsou bylinné extrakty, které dále podporují sekreci trávicích enzymů.

Tradiční hořké nápoje, jako je vermut nebo Campari, byly původně vyvinuty na bázi bylin a koření, o nichž se věřilo, že mají léčivé vlastnosti. Například vermut obsahuje výtažky z pelyňku, který je známý svými hořkými tonizujícími účinky, jež zvyšují produkci žluči a tím podporují trávení tuků. Historicky se aperitivy používaly nejen k povzbuzení chuti, ale také jako preventivní prostředek proti trávícím obtížím, což dokládají práce gastroenterologa Dr. Clauda Fischera (Digestive Physiology: Historical and Modern Approaches). Tyto poznatky vedly k širokému přijetí aperitivů v evropské kulinářské kultuře, zejména v zemích, jako jsou Francie a Itálie, kde se aperitivy staly nedílnou součástí společenských setkání a kulinářských rituálů.

S lehkostí i po vydatném jídle

Digestivy, podávané po jídle, obsahují často vyšší koncentrace alkoholu a bylinných složek, které mají prokazatelný vliv na trávení. Profesor Hans-Georg Classen, specialista na fyziologii trávicího systému, vysvětluje: „Alkohol v digestivech pomáhá uvolňovat hladké svalstvo žaludku a střev, čímž zlepšuje peristaltiku a urychluje trávení.“ Digestivy často zahrnují bylinné likéry, které obsahují směs rostlinných extraktů s prospěšnými účinky na zažívání, jako je anýz, máta, fenykl, či dokonce hořec.

Významné bylinné digestivy, jako Becherovka nebo Chartreuse, mají své kořeny v tradiční medicíně a byly původně používány v klášterních lékárnách jako léčebné elixíry. Becherovka například obsahuje směs více než dvaceti bylin, které společně vytvářejí komplexní účinek na trávicí systém, podporující nejen uvolnění svalstva, ale i zmírnění trávicích obtíží. Vědecké studie, například publikované v Journal of Ethnopharmacology (2020), potvrzují, že bylinné složky mohou podporovat aktivitu enzymů, které rozkládají tuky a sacharidy, což napomáhá rychlejší absorpci a vstřebávání živin.

Lepší vstřebávání vitamínů

I odborné publikace ukazují, že mírná konzumace alkoholu může mít příznivý účinek na zažívání, zejména prostřednictvím podpory sekrece žaludeční kyseliny, která je nezbytná pro efektivní rozklad potravy. Žaludeční kyselina hraje klíčovou roli při trávení bílkovin, a také při aktivaci enzymu pepsinu, jenž je zodpovědný za degradaci složitějších proteinových struktur na menší, snadno stravitelné peptidy. Výzkum publikovaný v American Journal of Physiology (2018) potvrzuje, že mírné dávky alkoholu mohou podpořit produkci žaludeční kyseliny, což vede k urychlení prvotní fáze trávení a ke zlepšení absorpce některých živin, zejména železa a vitamínu B12.

Nicméně, jak zdůrazňuje Dr. Simone Ruggeri z Ústavu potravinové fyziologie na Univerzitě v Miláně, je nutné pečlivě sledovat množství konzumovaného alkoholu. Podle jeho slov: „Je klíčové udržet rovnováhu – nadměrná konzumace alkoholu může způsobit opačný efekt a vést k podráždění žaludeční sliznice.“ Podráždění žaludeční sliznice v důsledku nadměrného příjmu alkoholu může vyvolat nepříjemné symptomy, jako je pálení žáhy, nevolnost či v extrémních případech gastritida (zánět žaludku).

Mechanismus tohoto negativního dopadu je dobře popsán ve studiích, které se zabývají reakcemi žaludeční sliznice na alkohol. Alkohol ve vysokých koncentracích může poškodit ochrannou vrstvu žaludečního hlenu, což snižuje jeho schopnost chránit žaludeční epitel před agresivními účinky kyseliny chlorovodíkové. To vede k riziku vzniku vředů a dalším komplikacím. Studie publikovaná v Gastroenterology Research and Practice (2019) také poukazuje na to, že alkohol zvyšuje propustnost žaludeční sliznice, což umožňuje průnik toxických látek a dráždivých molekul do hlubších vrstev žaludku, což dále zvyšuje riziko zánětlivých reakcí a poškození tkáně.

Dr. Ruggeri proto varuje, že je důležité, aby konzumace aperitivů a digestivů byla součástí vyváženého jídelníčku a nebyla zaměňována s nadměrným příjmem alkoholu, který by mohl způsobit více škody než užitku. Odborníci se shodují, že optimální množství alkoholu pro stimulaci trávicího procesu by mělo být individuální, ale obecně se doporučuje držet se jedné sklenky aperitivu či digestivu, aby byly zachovány příznivé účinky bez rizika negativního dopadu na trávicí ústrojí.