Sdílet
Dr. Max stáhl z prodeje mléka Bebelo 1 se šarží 25020112 a Bebelo 2 se šarží 25020021 poté, co dodavatel Lactalis Nutrition Santé upozornil na možnou přítomnost toxinu cereulid u části produkce. Podle údajů poskytnutých agentuře ČTK se na trh dostalo zhruba 9000 balení Bebelo 2 a 160 balení Bebelo 1. Zákazníci mohou výrobky vracet i bez účtenky a peníze dostanou zpět bez ohledu na to, zda je zakoupili v kamenné lékárně, nebo přes online platformy. Cereulid je toxin produkovaný některými kmeny bakterie Bacillus cereus a může způsobit zvracení a průjem, u malých dětí tedy symptomy, které rodiče berou pochopitelně velmi vážně.
Nejde o ojedinělý případ, ale o opakující se vzorec
Aktuální případ tak zapadá do série dalších stahování kojenecké výživy, která se v poslední době objevují nejen v Česku, ale i v zahraničí. Agentura Reuters nedávno informovala, že francouzská skupina Lactalis přistoupila ke stažení šesti šarží kojeneckého mléka Picot právě kvůli riziku spojenému s toxinem cereulid. Česká pobočka Lactalis následně upřesnila, že žádný z těchto konkrétních výrobků nebyl určen pro český trh. Samotný fakt, že se podobný problém objevuje napříč zeměmi i značkami, však znovu otevírá otázku odolnosti celého systému a jeho závislosti na globálním dodavatelském řetězci.
Takové situace se ostatně neobjevují poprvé. Spotřebitelé si ještě vybaví případy, kdy se z obchodů a lékáren stahovaly celé šarže kojeneckého mléka kvůli podezření na mikrobiální problém nebo látky, které by se ve výživě pro nejmenší vůbec neměly objevit. A netýkalo se to okrajových značek, ale i výrobců, kteří mají dlouhodobě pověst spolehlivých a kvalitních. Právě tato opakovanost pak živí pocit nejistoty a dojem, že se na trhu s kojeneckou výživou děje něco zásadního. Ve skutečnosti ale často nejde o jeden velký problém, nýbrž o souběh přísnějších kontrol, detailnějších analýz a preventivních zásahů, které dnes fungují citlivěji než dřív.
Co vlastně kontroluje stát a kde končí jeho možnosti
Státní zemědělská a potravinářská inspekce dlouhodobě upozorňuje, že kojenecká výživa patří mezi nejpřísněji kontrolované potraviny na trhu. Kontrola se netýká pouze hotového výrobku, ale zahrnuje celý proces od výroby přes skladování až po distribuci. Inspekce opakovaně uvádí, že výrobci mají povinnost provádět vlastní laboratorní testy, vést detailní dokumentaci o šaržích a okamžitě informovat úřady v případě, že zjistí jakékoli riziko.
Zároveň však SZPI připomíná, že státní dozor není schopen testovat každé balení, které se dostane na pulty obchodů. Systém je postaven na kombinaci odpovědnosti výrobce, průběžných kontrol a takzvaného principu předběžné opatrnosti. Pokud se objeví podezření na riziko, výrobek se stahuje i v situaci, kdy ještě nebylo prokázáno reálné ohrožení zdraví. Právě tento princip vysvětluje, proč se některá stahování týkají tisíců kusů, aniž by byly hlášeny konkrétní zdravotní komplikace.
Problém nemusí být ve výrobě, ale mnohem dřív
Jedním z klíčových aspektů, který v debatě často zaniká, je role vstupních surovin. U toxinů, jako je cereulid, nejde o živou bakterii, kterou by bylo možné zničit tepelným zpracováním. Cereulid je stabilní toxin, který může vzniknout už ve fázi suroviny a přežít celý výrobní proces. Pokud se tak dostane například do mléčné složky, finální produkt může splňovat všechny parametry v okamžiku uvedení na trh, a přesto se později ukáže, že konkrétní šarže představuje potenciální riziko.
To je také důvod, proč se výrobci i distributoři spoléhají na zpětnou dohledatelnost šarží a na mezinárodní sdílení informací. V případě Lactalisu sehrála klíčovou roli interní analýza dodavatele, nikoli až zásah státního dozoru. Z hlediska systému bezpečnosti potravin to není selhání, ale naopak ukázka toho, že mechanismus včasného varování funguje.
Proč podobných zpráv přibývá a co si z toho odnést
Z pohledu rodičů může série stahování působit znepokojivě, zvlášť když se týká potravin určených pro nejmenší děti. Z pohledu regulace a kontroly potravin však nejde o důkaz masivního selhání, ale spíše o důsledek stále citlivějších analytických metod a přísnějších standardů. To, co by před dvaceti lety zůstalo bez povšimnutí, dnes vede k okamžité reakci a stažení výrobku z trhu.
Případ Dr. Max tak zapadá do širšího obrazu, v němž se bezpečnost kojenecké výživy neustále přehodnocuje a zpřísňuje. Nejde o izolovaný incident, ale o další dílek do mozaiky, která ukazuje, jak křehký je celý řetězec od suroviny po hotový výrobek a jak zásadní roli hraje prevence, transparentnost a rychlá reakce. Pro rodiče to znamená jediné: systém sice není neomylný, ale právě díky opakovaným kontrolám a stahováním je nastaven tak, aby potenciální rizika zachytil dřív, než se skutečně projeví.
