Sdílet
V Česku je podle údajů ÚZIS evidováno zhruba 1,07 milionu pacientů a každým rokem přibývají desítky tisíc dalších. Velká část lidí ale o svém stavu dlouho neví. Předseda České diabetologické společnosti prof. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D., to v rozhovoru pro Deník N ze dne 14. 11. 2023 popsal jasně slovy: „Nebolí to vůbec, a to je problém.“ Dodává, že mnoho pacientů přijde k lékaři až ve chvíli, kdy mají komplikace nebo když se hladina glukózy náhodně zjistí při preventivní prohlídce.
Hlavním rizikovým faktorem diabetu 2. typu je podle WHO kombinace sedavého způsobu života, vysokého energetického příjmu, obezity a stravy s vysokým podílem tzv. ultra-processed foods, tedy vysoce průmyslově zpracovaných potravin. WHO v dokumentu Global Diabetes Compact uvádí, že tento typ výrobků zvyšuje riziko inzulinové rezistence i obezity. Spojitost potvrzuje také studie publikovaná v časopise JAMA Internal Medicine, která našla statisticky významný vztah mezi vyšší konzumací ultra-processed foods a vyšším rizikem diabetu 2. typu.
Odborníci rozlišují potraviny, které prošly běžnou technologickou úpravou — jako je mražení, fermentace nebo pasterizace — a ultra-processed foods, které se skládají převážně z průmyslových směsí, aromat, emulgátorů a stabilizátorů. Tyto výrobky mají podle epidemiologických studií větší vliv na vývoj metabolických poruch, protože často kombinují vysoký obsah rychlých sacharidů a tuků s nízkým podílem vlákniny.
Vyšetření hladiny cukru v krvi je v Česku součástí preventivní prohlídky hrazené zdravotní pojišťovnou každé dva roky. Praktický lékař může indikovat i test glukózové tolerance, pokud má pacient vyšší hmotnost, zvýšený krevní tlak, výskyt diabetu v rodině nebo jiné rizikové faktory. Jakmile se zjistí prediabetes, následují pravidelné kontroly a hrazené laboratorní testy. V případě diagnózy diabetu má pacient nárok na péči diabetologa, edukační programy a také na vybavení, jako jsou glukometry a testovací proužky. Některé pojišťovny navíc poskytují příspěvky na pohybové nebo výživové programy.
Výživa je podle odborných doporučení základním prvkem léčby i prevence. Profesor Prázný v tomtéž rozhovoru pro Deník N uvedl, že strava je nedílnou součástí terapie a že samotné léky nestačí, pokud pacient nezmění jídelníček. WHO i IDF doporučují zvýšit podíl zeleniny, luštěnin, celozrnných obilovin a potravin s přirozeně obsaženou vlákninou, která zpomaluje vstřebávání glukózy a pomáhá udržovat stabilní hladinu cukru v krvi. Naopak rychlé sacharidy, sladké nápoje, cukrovinky a výrobky s dlouhým seznamem ingrediencí mohou hodnoty rychle zvyšovat.
Potravinářský trh reaguje snižováním obsahu cukru a úpravou receptur. Část výrobků obsahuje více vlákniny nebo alternativní sladidla, což může být pro některé spotřebitele výhodou. Odborníci ale upozorňují, že samotné označení „bez cukru“ nemusí znamenat lepší nutriční profil, protože některé tyto výrobky mohou mít vyšší podíl tuků nebo celkovou energetickou hodnotu. Rozhodující jsou proto nutriční tabulky a skutečný podíl přirozených surovin.
Velké dlouhodobé studie, například výsledky programu Diabetes Prevention Program (DPP), ukazují, že změna jídelníčku a mírné snížení hmotnosti mohou riziko vzniku diabetu 2. typu snížit až o polovinu. U lidí s prediabetem může být efekt ještě výraznější.
Světový den diabetu tak zdůrazňuje, že nemoc nezačíná náhle, ale vyvíjí se postupně během let. Právě v tomto období má strava a životní styl největší sílu změnit její vývoj. Rozhodující jsou proto pravidelné kontroly, včasné vyšetření a také to, jaké potraviny člověk vybírá každý den.
Pozn. red.: Při přípravě tohoto článku byla využita data AI, která byla následně redakčně ověřena
