Houbaření je v Česku národní sport a letos mu podlehli i Pavel Berky, Kateřina Brožová nebo Alice Bendová

Houbaření je v českých zemích fenomén, který nemá v Evropě obdoby. S příchodem podzimu se lesy zaplní lidmi s košíky a noži, kteří hledají své úlovky – ať už kvůli smaženici, houbovému kubovi, nebo prostě jen kvůli radosti z pobytu v přírodě. Češi houby nejen sbírají a vaří, ale v posledních letech se jimi rádi i chlubí. Sociální sítě se na podzim mění v přehlídku košíků plných hřibů, křemenáčů a bedel, k nimž přibývají i výzvy k výměně receptů. Houby se staly nejen kulinární tradicí, ale i kulturním symbolem.

Co dovoluje zákon a co už ne?

Sběr hub v Česku je obecně povolen, ale má svá pravidla. Chráněné druhy je třeba ponechat na místě a v národních parcích se smí pohybovat jen po vyznačených cestách (myko.cz). V soukromých lesích platí, že houby lze sbírat pro vlastní potřebu, ale vždy je nutné respektovat pokyny vlastníka.

Zatímco u nás je houbaření široce tolerováno, v zahraničí bývají pravidla přísnější. V Rakousku lze nasbírat maximálně dva kilogramy na osobu denně a jen v určených hodinách. Chorvatsko vyžaduje povolenku, Německo dovoluje sběr jen pro osobní spotřebu a v Nizozemsku si houby nenasbíráte vůbec. Neznalost místních předpisů se pak může nepříjemně prodražit – někdy tolik, že by cena za pokutu stačila i na lanýže v luxusní restauraci.

Zajímavosti z houbařského světa

Houby k české kuchyni patří od středověku, kdy často nahrazovaly maso během půstu. I dnes se s nimi pojí řada kuriozit. Největší houbou našich lesů je pýchavka, která může dorůst do hmotnosti až pěti kilogramů a hodí se třeba do guláše. Některé druhy dokonce září – bioluminiscenční houby je možné pozorovat i v noci. Ačkoliv se mezi lidmi traduje, že houby se nemají zapíjet vínem (kvůli křečím), pivo je z hlediska zažívání tradičně vnímáno jako „bezpečnější“ volba.

Otrava houbami se obvykle projeví nejdříve po 24 hodinách, což ztěžuje určení příčiny. Pokud si někdo není jistý druhem nalezeného houby, je rozumné ji před konzumací vyfotit – snímek může lékařům později usnadnit diagnózu.

Z lesa na Instagram

Houby se staly také součástí popkultury. Pavel Berky se na Instagramu pochlubil dvěma koši plnými hub a zároveň vyzval sledující, aby sdíleli své recepty: „Včera kulajda, dneska bramboračka, zítra hříbkové risotto.“ Jeho kolegyně z MasterChefa Iva Sarauerová ho hned pasovala na „krále houbařů“. Diskuze se rychle změnila v katalog oblíbených jídel i debatu o tom, zda houby mrazit, nebo ne.

Podle odborníků (kurzyproradost.cz) je zamrazování jedním z nejlepších způsobů, jak zachovat chuť i nutriční hodnotu hub – pokud se předem očistí, osuší a správně uloží, vydrží v mrazáku až rok.

Svoje vlastní „plantáže“ hub prezentuje třeba Kateřina Brožová, které rostou pravé hřiby přímo na zahradě. Vendula Pizingerová si zase cení houbaření s dětmi jako relaxační rodinné aktivity. A Alice Bendová se na sociálních sítích ráda pochlubí nejen plným košem, ale i „módou do lesa“.

Co s houbami v kuchyni?

Houby se dají sušit, nakládat i mrazit, ale byla by škoda zůstat jen u smaženice a řízků z bedel. Staročeský houbový kuba s česnekem a kroupami zažívá renesanci, stejně jako houbové polévky a omáčky. A moderní kuchyně s nimi pracuje v sofistikovanějších receptech.

Například šéfkuchař Lukáš Soukup z restaurace Brambory doporučuje kotrč a hříbky na smetaně s pečenou bramborou Chiara a bylinkovým crumble. Spojení lesní chuti s jemnou smetanou a křupavým bramborem ukazuje, že houby dokážou v kuchyni nabídnout mnohem víc než jen tradiční smaženici.