Sdílet
Když projíždíte mezi regály v supermarketu a hledáte něco „zdravého“, pravděpodobně se vaše oko zastaví nad produkty označenými jako „light“, „protein“, „bez cukru“ nebo „bio“. I když víte, že si asi budete musit sáhnout hlouběji do peněženky, tato slova často působí jako magické zaklínadlo. Jistě, prověřené a reklamními experty testované slogany slibují mnoho výhod, méně kalorií, méně tuku a více prospěšných látek. Ale co když ta slibovaná výhoda často existuje spíše v marketingu než v reálném obsahu?
Jak píše Ashley Broadwater v článku na Huffington Post: „Při výběru svačiny se nenechte oklamat marketingem nebo dietní kulturou, varují odborníci na výživu.“ Protože to je přesně to, co se často děje, když slepě uvěříme tomu, že volba s označením „zdravější“ je automaticky výhodnější, aniž bychom se podívali na konkrétní čísla. Ono totiž mnohdy to, co vypadá jako vítěz podle obalu a příslibů, může mít více kalorie, více cukru i sodíku než „nezdravější“ anebo hůře zabalená alternativa.
Čísla někdy přehlušují marketing
Mnohé kalorické bomby se pyšní označením „více proteinu“. Porovnáte-li ale například některé „proteinové sušenky“ s klasickými sladkostmi, výsledky mohou být šokující, přesně jak se stalo v HuffPost. Milují vaše děti donuty a vy se jim je často zdráháte koupit? Pak vězte, že donut má 280 kalorií, 14 g tuku, 39 g uhlovodanů a 25 g cukru, zatímco proteinová sušenka má 440 kalorií, 15 g tuku, 58 g cukrů a 27 g cukru, ale u mnoha z nás „vyhrává“ při honbě za zdravým jídlem, protože má vysoký obsah bílkovin. Jak říká odbornice Megan Wroe: „Pokud se podíváme pouze na čísla, některé zdravé sušenky vítězí pouze v obsahu bílkovin… jinak mají ve skutečnosti vyšší obsah cukru, sacharidů, nasycených tuků a nadměrně vysoký obsah sodíku.“
A nejsou to jen sušenky, ale třeba i ranní nápoj, takový nadupaný proteinový shake? Některé z nich mají 400 kalorií, 55 g sacharidů, 36 g přidaného cukru oproti velké ledové vanilkové kávě Starbucks se 190 kaloriemi, 30 g sacharidů a 28 g přidaného cukru. A co vy? Asi byste také sáhli spíš po shake, než po nápoji ze Starbucksu, že? Wroe říká: “Starbucks vítězí ve všech kategoriích kromě bílkovin, což ale u kávových nápojů stejně není podstatné.“
Tato data nám říkají, že nejde o štítek, ale o kontext a detail. A podobných výrobků bychom našli mnoho i u nás a českých značek.
Marketingový „halo efekt“, který klame
Je to jasné. Marketing na nás působí tak, že když vidíme slova jako „bio“, „light“, „natural“ nebo „bez cukru“, často zcela instinktivně vyhodnotíme potravinu jako zdravější, i když tomu tak není. Tento jev odborníci nazývají halo efekt. „Haló efekt u potravin znamená, že už pozitivní vnímání jen jedné vlastnosti nějakého produktu vede k přehnanému, ale ničím nepodloženému přesvědčení o jeho celkové kvalitě nebo o jeho zdravotním přínosu. A na zákaldě toho pak i k nadměrné spotřebě. Spotřebitelé nedostatečně rozlišují skutečné složení produktu. Příkladem je vnímání produktu s označením „bez cukru“ jako celkově zdravějšího, ačkoli může obsahovat jiné nevhodné složky nebo být vysoce zpracovaný,“ říká pro Svět potravin odborník na výživu a osobní trenér Jan Tkačík.
A i studie potvrzují, že lidé podceňují kalorický obsah u slovem „organic“ označených produktů a přisuzují jim vyšší výživovou hodnotu, i když je nemají. Jiná studie zase uvádí, že nároky jako „low fat“, tedy nižsí obsah tuku, zvyšují vnímání zdravosti, i když je do výrobku přidáno více cukru proto, aby měl vůbec nějakou chuť, píše studie na ResearchGate.
A co je ještě zajímavější, že podle výzkumu SRUC až 40 % lidí přizná, že neumí odhadnout kalorie veganského jídla smíchaného s nějakým „nezdravým“ jídlem, a to právě kvůli tomuto iluzornímu haló efektu. Takže bychom se měli mít více na pozoru a žít s vědomím, že i certifikované etikety (bio, ekologické) často vedou ke zkresleným závěrům spotřebitelů, protože lidé nevědí přesně, co znamenají, ale důvěřují jim jako něčemu dobrému, jak potvrzují výzkumy.
Co si z toho odnést?
Nejspíš vás teď zajímá, jak se v tomto chaosu zorientovat. Není to o tom, že „váš donut je teď najednou zase zdravý“, ale o vědomém výběru kvalitních potravin na základě faktů. Dietoložka Wroe v HuffPost radí: „Je velmi důležité, aby se spotřebitelé naučili nakupovat chytře a věděli, co je pro ně na etiketě důležité, místo aby četli pouze přední stranu obalu.“
Takže až zase budete před víkendem brázdit regály supermarketů, zaměřte se na to, jaký je význam čtení složení produktů a nutričních tabulek. Tyto údaje vám lépe ukážou, co se skrývá za líbivým marketingem.
Další klíčová myšlenka je přestat potraviny černobíle dělit na „dobré“ a „špatné“. Jak říká dietoložka Jennifer Vittotow: „Získáte jasnou představu o tom, co různé potraviny nabízejí… aniž byste je označovali jako „dobré“ nebo „špatné“. Potraviny, které jsou často označovány jako „lepší“, nejsou automaticky výživnější nebo užitečnější v každé situaci.“
Rozmanitost má skutečně smysl. V určitou chvíli může být právě „nezdravý“ snack volbou, která pomůže zvýšit energii, potěší chuťové pohárky a rozhodně si její konzumací nezkrátíte život. Pokud však ve vás čtení etiket spíš vyvolává stres než znalosti a rozšiřování obzorů, může být užitečné poptat se nutričního terapeuta či odborníka na intuitivní stravování, který vám pomůže se v regálech a výrobcích skutečně zorientovat.
„Zdravější“ označení na obalu neznamená automaticky výhodu. Často jde o trik, který skrývá vyšší obsah cukru, sodíku nebo kalorií. Marketing využívá halo efekt, abychom si mysleli, že jsme zvolili lépe. A tak místo atraktivních zkratek věřme raději číslům, čtěme nutriční tabulky a rozhodujme se vědomě podle svých potřeb. Na zdraví také není jednotný recept. Je to kombinace poznání, zkoušení, uvážlivosti a respektu k vlastnímu tělu.
