Sdílet
Agrosalon není jen přehlídkou českého zemědělství a potravinářství, ale také místem, kde se setkávají výrobci, politici a regulátoři. „Pokud se má něco zásadního změnit, je třeba vést dialog přímo tam, kde se ukazuje síla českého potravinářství,“ připomněla Večeřová.
Byrokracie a klimatické cíle: brzda konkurenceschopnosti
Večeřová varovala, že přebujelá administrativa a složité evropské regulace zpomalují inovace a zvyšují náklady firem. „Potřebujeme investovat do moderních technologií, ne do papírování,“ zdůraznila.
Jako příklad uvedla ESG reporting, který vyžaduje od firem složité vykazování udržitelnosti, a také nařízení proti odlesňování, jež klade na výrobce povinnost doložit původ všech surovin. Obě regulace podle ní znamenají enormní administrativní zátěž, která nedává prostor soustředit se na výrobu.
Situaci navíc komplikuje červencový návrh Evropské komise snížit do roku 2040 emise o 90 % oproti roku 1990. „Ambice chápu, ale pokud se stanou povinnými, bez realistické podpory ohrozí konkurenceschopnost celého průmyslu,“ dodala Večeřová.
Pro spotřebitele by to mohlo znamenat jediné – dražší potraviny. Pokud budou firmy nuceny investovat miliardy do splnění administrativních požadavků, promítne se to do konečných cen.
Hansen: Podpora musí směřovat k výrobcům potravin
Eurokomisař Hansen přiznal, že současný systém podpory není optimální. „Podpora musí jít k těm, kteří skutečně produkují potraviny, ne jen travnaté porosty,“ prohlásil.
Večeřová proto žádala jasný plán financování po roce 2028, kdy začne nové programové období EU. Cílem je zajistit, aby potravinářské podniky mohly čerpat prostředky na inovace a zároveň plnit klimatické požadavky, aniž by to znamenalo jejich ekonomický kolaps.
Označování rostlinných imitací: musí být jasno
Velkým tématem byla i legislativa týkající se rostlinných napodobenin masa. Spotřebitelé se dnes v regálech často setkávají s produkty, které používají názvy evokující tradiční masné výrobky, přestože s nimi nemají nic společného.
„Trh musí být přehledný a spotřebitel nesmí být klamán,“ potvrdil Hansen a přislíbil, že Evropská komise tuto problematiku řeší a připravuje jasnější pravidla pro označování.
Co bude dál?
Jednání na Zemi živitelce ukázalo, že cesta k funkčním řešením vede přes otevřený dialog mezi Bruselem a národními producenty. Potravinářská komora očekává, že EU bude při nastavování klimatických cílů a regulací zohledňovat realitu členských států.
„České firmy chtějí být udržitelné, ale zároveň potřebují férové podmínky. Nemůžeme riskovat, že české potraviny zmizí z trhu jen proto, že jsme je udusili papírováním,“ uzavřela Večeřová.
