Sdílet
V Evropě se bonbony ve formě karamelu objevují už kolem roku 1650, kdy se ve Francii začíná experimentovat se „sladkým tahem“ (tirer). První recepty obsahují kromě cukru i med, smetanu nebo máslo – a právě tato kombinace dala vzniknout dnes klasické, lehce mazlavé, ale tužší sladkosti, která se dobře balila, skladovala a přepravovala. Jejím domovem se stala Francie, následně Anglie (kde si získala podobu toffee) a později i Spojené státy.
A jak to bylo u nás?
V českých zemích se karamelky začaly objevovat v průběhu 19. století. Šlo zprvu o luxusní zboží, prodávané po kusech v cukrových krámcích a lékárnách. Byly vyráběny ručně, často i doma, a jejich chuť byla někde mezi dnešní „vaječnou“ a „smetanovou“ verzí. Rozšíření přišlo až s nástupem průmyslové výroby cukrovinek – zejména díky firmám jako Orion, které od počátku 20. století vyráběly karamelky v desítkách variací: od klasických smetanových přes kávové až po oříškové.
A nebyla to jen chuť, co hrálo roli. Karamelky byly cenově dostupné a díky barevným obalům i vizuálně atraktivní – staly se tak jedním z prvních masově rozšířených bonbonů, které si oblíbily děti i dospělí.
Dnes už jsou karamelky symbolem, který připomíná časy, kdy se za desetník dala koupit radost. A právě dnes, 23. května, slaví jejich americká sestra – měkká taffy – svůj oficiální svátek.
Zdroj: Autorský text, Top recepty, Prima relax
