Sdílet
Ječmen dnes roste v jiných podmínkách, než na jaké byla zvyklá zemědělská praxe minulých let. Vegetační sezóna se prodlužuje, zimy bývají mírné a suché, jaro přichází brzy, deště jsou buď žádné, nebo přívalové. A půda? Pokud je zrovna holá, odnáší ji vítr nebo voda.
Právě na tyto problémy má reagovat takzvané regenerativní zemědělství. V praxi to znamená omezit orbu, nechat na poli rostlinné zbytky a mezi hlavními plodinami vysévat meziplodiny – tedy rostliny, které půdu chrání, zadržují vodu, brání erozi a dodávají jí živiny. „Ideální je, když půda není nikdy holá. Vegetační pokryv pomáhá přežít extrémy – a těch je čím dál víc,“ vysvětluje doktorandka Kateřina Kuchaříková z týmu Mendelovy univerzity.
Výzkum probíhá od roku 2023 na třech místech – na rozdílných typech půd a v odlišných klimatických podmínkách. Vědci testují konvenční a regenerativní způsob hospodaření vedle sebe a sledují, jak se liší výnosy, kvalita zrna i vlastnosti půdy.
A jak to zatím vypadá? Na dvou stanovištích byly výnosy při regenerativním pěstování srovnatelné s běžnou metodou, případně jen o pár procent nižší. Horší výsledek se objevil na třetí lokalitě – ale kvůli hrabošům, kteří porost poškodili. Právě škůdci, ale také zaplevelení, ukončení vegetace meziplodin nebo výběr vhodné mechanizace patří mezi výzvy, které regenerativní zemědělství přináší.
Současný způsob pěstování ječmene už přestává stačit. Nejen kvůli výnosům, ale i kvůli tomu, co se děje s klimatem. Výzkumníci chtějí do roku 2027 zjistit, co má v měnících se podmínkách ještě šanci fungovat – a co je naopak potřeba opustit. Že už nejde o hrozbu někdy v budoucnu, ale o každoroční realitu, potvrzují i další projekty. Třeba u chmele: podle vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR se podmínky v Česku zhoršují, i když zatím méně než jinde v Evropě. Pěstování se tedy i nadále vyplatí. Ale jen pokud se zemědělství dokáže přizpůsobit – a to nejen technikou, ale hlavně přístupem.
Zdroj: Autorský text, Mendelu
