Sdílet
Je to svátek mladý, zrozený v roce 2018 z iniciativy World Food Travel Association. Ta jej zavedla s cílem připomenout, že kulinářské zážitky nejsou pouhým doplňkem k cestovatelským itinerářům, ale často jejich jádrem. „Každý rok 18. dubna oslavujeme důvod, proč cestujeme – abychom poznali světové kulinářské kultury,“ píše asociace na svých oficiálních stránkách. Nejde tu jen o chuť – jde o kulturní dědictví, autenticitu a identitu regionů, které se často nejsnáze předávají právě skrze talíř.
Přiznejme si: málokdo jede do Thajska a vynechá pad thai, málokterý výlet do Itálie se obejde bez těstovin nebo gelata, a ani návštěva českého venkova není úplná bez domácích koláčů. A právě v této „jídelní paměti“ – v zážitcích spojených s vůní, chutí a často i milou obsluhou v zapadlé taverně – se ukrývá esence moderního cestování. Světový den kulinářského cestování má připomenout, že každá země má svůj jedlý podpis, své kulinářské „já“.
Dle údajů World Food Travel Association z roku 2022 tvoří gastronomické zážitky až 53 procent motivace k cestování. Jinak řečeno – více než polovina turistů vybírá destinaci primárně podle toho, co se v ní dá ochutnat. Kulinární turismus tak přestává být okrajovým fenoménem. Stává se hlavním důvodem, proč lidé vyrážejí za hranice, mnohdy i bez zájmu o památky. Významné je, že právě tento způsob cestování patří mezi nejefektivnější formy podpory místní ekonomiky. Příjmy zůstávají v regionu, kde vzniká hodnota – na trzích, v malých restauracích, u lokálních producentů. Tam, kde chuť znamená živobytí.
Jak tedy vypadá oslava Světového dne kulinárního cestování v praxi? Nepočítejte s oficiálními ceremoniály. Spíš jde o osobní gesto – ochutnat jídlo, které vypráví příběh místa. Zajít do podniku, který vaří podle tradice, ne podle manuálu. Nebo jen sdílet vzpomínku, chuť, fotografii, cokoli, co má co do činění s jídlem a cestou. World Food Travel Association v této souvislosti vybízí ke sdílení s hashtagem #WorldFoodTravelDay – případně #TasteTheAdventure či #CulinaryCulture. Nejde přitom o trendy. Jde o komunitu, kterou spojuje zájem o autenticitu, a ne o zážitky na klíč.
„Naším posláním je chránit a propagovat kulinářské kultury prostřednictvím pohostinství a turismu,“ uvádí asociace doslova. A možná právě teď, v době unifikovaných fast foodů a algoritmicky řízených jídelníčků, má tato vize větší význam než kdy jindy. Uchovat rozdílnosti, vyzdvihnout lokální specifika a bránit gastronomii před globalizačním vymýváním chutí – to je úkol nejen pro kuchaře, ale i pro každého z nás, kdo si někdy přivezl domů sklenici oliv, sýr zabalený do vosku nebo jen recept na domácí hummus.
Kulinářské cestování není o luxusu ani o exkluzivitě. Naopak. Je o ryzí zvědavosti. O tom, dát šanci neznámému pokrmu, vést dialog skrze chuť, poznat svět skrze jídlo. Dnes je tedy ideální příležitost pozvednout sklenku, nabrat lžící něco nového a říct si: cestovat se dá i přes chuťové pohárky. A leckdy je to cesta ta nejdelikátnější.
Zdroj: Autorský text, World Food Travel
Foto: Shutterstock (hlavní foto i foto v galerii)
5 zahraničních konceptů v Česku, které voní dálkou i poctivostí
Kam jít za světem chutí, i když zrovna nikam neletíte?
Yamato – Japonsko bez kompromisů
Malý svatostánek tradiční japonské kuchyně, který si nehraje na sushi bar, ale skutečně ctí japonskou kulinární kulturu – od výběru rýže po způsob, jakým vám obsluha předkládá horké utěrky. Yamato je zážitek, který nespoléhá na wow efekt, ale na preciznost, ticho a rytmus.
La Degustation Bohême Bourgeoise x El Camino – Španělská hostina uvnitř českého fine diningu
Možná překvapivá volba, ale spojení šéfkuchaře Jana Čulíka a španělských technik (od fermentovaných paprik po telecí špík) dává La Degustation úplně nový rozměr. A pokud chcete Španělsko syrové, přímé a bohaté na emoce – restaurace El Camino v Praze servíruje tapas, které vám připomenou, že paprika může být náboženství.
Etapa – Skandinávie na talíři i v přístupu
Nejde jen o jídlo. Jde o filozofii. Etapa přinesla do Karlína ducha Kodaně – snídani, která trvá tři hodiny a ticho, které ruší jen škrábnutí lžičky o keramiku. Kváskový chléb, máslo s mořskou solí, fermentované bobule. Lokální, ale s duší severu.
Modrý Zub – Thajsko, které se nebojí chilli
Už přes dekádu drží Modrý Zub laťku vysoko – a hlavně věrně. Žádné kompromisy pro české jazýčky. Zelené kari, tom yum a wok nudle připravované thajskými kuchaři na ostrém ohni, ne na polovině plynu. Pokud nemůžete do Bangkoku, skočte na Spálenou.
Sia – Asie, jak ji ještě neznáte
Multikulturní projekt šéfkuchaře Jiřího Štifta spojuje to nejlepší z vietnamské, čínské a thajské kuchyně – včetně otevřených kuchyní, dim sum sekce a vlastní pece na kachnu. Sia není orientální dekorace. Je to disciplína. A současně radost.
