Sdílet
Britský server Sky News přinesl zprávu, že se Britský úřad pro normy potravin (FSA) aktuálně zabývá testováním jejich bezpečnosti. Pokud budou schváleny, britští spotřebitelé by je mohli začít nacházet v obchodech. Firmy už nyní experimentují s širokou škálou laboratorních potravin – od živočišného tuku až po masové koule. Tento technologický posun s sebou však nese řadu zásadních otázek týkajících se jeho dopadů na lidské zdraví.
Příliš vysoká daň za ekologii?
Téma vyvolává značné kontroverze už několik let. Výživoví experti opakovaně upozornili na skutečnost, že laboratorně vyvinuté výrobky zcela popírají všechna dosavadní pravidla o zdravé výživě. Farmáři zároveň vyjadřují obavy z dopadů na jejich hospodaření a upozorňují na možnou destabilizaci trhu s potravinami. Otázkou zůstává, jak tento nový trend ovlivní potravinovou bezpečnost a dostupnost tradičních produktů.
Jeden z nejhlasitějších kritiků laboratorního masa, italský ministr zemědělství Francesco Lollobrigida v rozhovoru pro agenturu Reuters označil tyto produkty za „břečku“, která nikdy nemůže chutnat jako skutečné maso nebo ryba. Podle něj nejsou dostatečně prozkoumány dopady na lidské zdraví a je nutná důkladná vědecká analýza před jejich uvedením na trh. O těchto závěrech mluví i studie publikovaná v časopise Frontiers in Nutrition. Zde se píše, že chybí rozsáhlé klinické studie, které by potvrdily bezpečnost výrobků, zejména pak laboratorního masa.
Jeden paradox za druhým
Laboratorně vypěstované maso bývá často prezentováno jako ekologická alternativa ke konvenčnímu chovu hospodářských zvířat. Výsledky výzkumu vědců z University of California-Davis však naznačují, že jeho uhlíková stopa může být až čtyřikrát vyšší než u běžného hovězího masa. Energetická náročnost výrobního procesu, potřeba specializovaných růstových médií a využití pokročilých biotechnologií činí celý koncept složitějším, než jak se původně předpokládalo.
Oxfordská univerzita navíc zveřejnila studii, podle které syntetická výroba masa může přispět k rychlejšímu globálnímu oteplování. Dlouhověké skleníkové plyny, které při tomto procesu vznikají, mohou mít v dlouhodobém horizontu větší dopad než metan produkovaný hospodářskými zvířaty.
Zemědělství v troskách
Výroba laboratorního masa má nejen zdravotní a ekologické aspekty, ale také závažné ekonomické dopady. Malí farmáři se obávají, že budou postupně vytlačeni z trhu, neboť produkce syntetických potravin bude koncentrována do rukou několika nadnárodních společností. Tento vývoj může vést k oslabení lokální produkce a snížení potravinové soběstačnosti.
