Symboly jednorázového pohodlí, jako jsou plastové smetánky nebo mikrotenové sáčky, dost možná zmizí. Prý je brzy nahradí alternativy, které budou ekologicky přívětivější. Jejich cesta na trh však bude dlážděná výzvami.
Tento krok je reakcí na znepokojivý nárůst obalového odpadu v posledních desetiletích. Jen v roce 2021 členské státy EU vyprodukovaly 84 milionů tun obalů, což je o čtvrtinu více než v roce 2010. Pokud by tento trend pokračoval, očekává se, že do roku 2030 vzroste obalový odpad o dalších 19 procent. Nový předpis proto cílí na radikální změnu: snížení ekologické zátěže a dosažení 100% recyklovatelnosti všech obalů do roku 2030.
Příležitost, nebo pohroma?
Jednorázové obaly dlouhodobě představují řešení naší posedlosti pohodlím. Jsou malé, lehké, hygienické a splňují požadavky moderního života. Zároveň však tvoří značný podíl odpadu končícího na skládkách. Recyklace těchto obalů je často neúčinná nebo zcela nemožná. Evropská komise proto rozhodla, že jejich čas vypršel.
Odstranění jednorázových obalů ovšem představuje pro potravinářský průmysl obrovskou výzvu. Tímto obalům se přisuzuje důležitá role v prodloužení trvanlivosti potravin, zajištění hygieny nebo jednoduché manipulaci. Jejich odstranění nutí výrobce hledat nová řešení, která budou ekologicky udržitelná, funkční i ekonomicky přijatelná.
Malé podniky jsou v tomto ohledu vystaveny největšímu tlaku. Na rozdíl od velkých korporací nemají k dispozici rozsáhlé zdroje pro investice do výzkumu, vývoje a modernizace. Nové požadavky proto mohou znamenat nejen zvýšené náklady, ale i ohrožení jejich konkurenceschopnosti. Naproti tomu větší společnosti můžou tuto situaci vnímat jako příležitost k posílení ekologické image a získání loajálnější klientely.
Převážení vzduchu
Další zásadní změnou je omezování přepravních obalů. Evropská komise stanovila, že do roku 2030 musí přepravní obaly obsahovat maximálně 50 procent prázdného prostoru. Tento předpis reaguje na fenomén „převážení vzduchu“, kdy jsou produkty baleny do nadměrně velkých krabic. Tento problém trápí především e-shopy a logistické společnosti.
Optimalizace balení má pozitivní dopad na snížení emisí CO₂ a efektivitu dopravy. Pro výrobce potravin však znamená další náklady na inovace v oblasti logistiky. Tato opatření si žádají nejen změnu designu balení, ale i přepracování dodavatelských řetězců.
Ekologický sen, nebo noční můra?
Z pohledu spotřebitelů mohou být tato opatření vítána. Očekává se, že změna povede k čistějšímu životnímu prostředí a lepšímu využití zdrojů. Současně se však objevují otázky, zda jsou spotřebitelé připraveni akceptovat vyšší ceny nebo snížený komfort spojený s ekologickými alternativami. Udržitelnost totiž má svou cenu – ať už jde o finanční náklady, nebo změny zvyků.
Pro potravinářský sektor tak PPWR představuje dvojsečnou zbraň. Na jedné straně jde o nutnost ochrany životního prostředí, na straně druhé o obrovské investice a výkonnostní stres. Vítězové tohoto závodu budou ti, kteří dokáží spojit inovace, efektivitu a odpovědnost do jednoho konceptu.
