Michaelo, asi jsem Vás nikdy nezaznamenala zamračenou, umíte to vůbec?
Každý to umí, ale asi je to zbytečné. Když víte jaké to je, mít život a zdraví léta ve vážném ohrožení, tak si už dovedete vážit obyčejných dní a všeho co máte. A to mě dělá šťastnou.
Pořád Vás vidím jako princeznu Jasněnku nebo Markýtku z pohádky Z pekla štěstí… asi jako většina lidí. Považujete i vy tyto role jako osudové?
Dalo by se to tak říct. Jsem za tyto postavy ráda. Pro mě je to hezký pocit, že mě lidé takto vidí.
Což je dáno i tím, že jste se moc nezměnila.
Jé, to děkuju za milý kompliment.
Jak se udržujete v kondici?
Člověk by si asi představil mraky procedur a tuny drahých krémů, ale já myju obličej mýdlem, používám jedno hyaluronové sérum a dojdu na nějakou proceduru sotva dvakrát do roka.
A co se týče stravy?
Snažím se jíst zdravě, ale v podstatě si dopřeju cokoliv, na co mám chuť. Klidně smočím rohlík ve výpeku z kachny, ale dám si jen sousto, nebo dvě.
Vždy se takhle v jídle ovládáte?
To ne. Třeba o oslavách se najím klidně k prasknutí. Miluju sladké a skoro každé dopoledne si nějakou sladkost dopřeju. Mám ráda medovník, tak si koupím jeden kousek a každé ráno z něj malý kousíček sním. Mám ho tak na čtyři dny.
To není úplně obvyklé pro milovníky sladkého (smích). Je přece jen něco, čemu neodoláte?
Těch jídel je! Co vybrat? Nejspíš hovězí biftek se zeleninovým salátem, vepřová panenka s bramborovou kaší a kachna s bramborovým knedlíkem a špenátem.
To jsou tři Vaše nejoblíbenější jídla…
Je jich samozřejmě moc, ale tato tři asi vedou.
Máte i nějaké, jak se říká No-go?
Rozhodně hmyz, mozeček a podobné divnosti.
A kdybyste mi měla říci oblíbenou kuchyň, kterou si ráda kdykoliv dopřejete?
V jednoduchosti je krása, mám ráda určitě italskou, pak asijskou kuchyni, ale samozřejmě i tu naši českou.
Takže doma vaříte od každého něco?
Dřív jsem experimentovala moc ráda, ale se synem se raději držím osvědčených receptů. Většinou mi stačí jíst jen ochutnávky, a pokud by synovi jídlo nechutnalo, jedla bych to pak týden.
Roman pomalu, ale jistě kráčí do dospělosti. Co jste mu dala do vínku – herecké geny, pěvecké nebo to vypadá, že ho umělecké sklony minuly?
Není bez talentu, ale rozhodně netouží jít v mých šlépějích. A jsem tomu opravdu ráda. V herectví je potřeba uspět, nešťastných herců je bohužel moc.
Jste spíš maminka kamarád nebo se snažíte držet pevnou ruku?
Jsem maminka kamarád a na vchodových dveřích máme nápis: Mamahotel (smích).
Když jsme u maminek. Je nějaký recept, který předala ta Vaše Vám?
Tak například obyčejný bramborový salát. V naší rodině se připravuje jen z brambor, okurky, cibule, majonézy, soli. A opravdu chutná výborně. Pak máme ještě paprikové rizoto a cosi jako musaku.
V dnešní době je velmi oblíbené pěstování vlastní zeleniny či bylinek. Vy takovou možnost tím, kde bydlíte, máte. Angažujete se?
Takhle, já rozhodně nejsem žádný zdatný zahradník a nemám ani tolik času, kolik bych si přála, takže je to vidět i na zahrádce. Máme ale rajčata a bylinky. A pak sezónní ovoce – jablka, třešně, víno, rybíz a angrešt. Loňský rok se mi poprvé po deseti letech podařilo pár kousků mini kiwi. Pořídila jsem si také fíkovník, tak doufám, že letos budeme mít i fíky. Ty miluju.
Tak to je poměrně slušná sbírka (smích). Jakým jídlem byste přivítala hosty, co je váš majstrštyk v kuchyni?
Asi nevařím špatně, ale ohromit bych určitě neuměla (smích). Nejspíš bych udělala steak se zeleninou.
Řešíte, kde nakupujete potraviny?
Vzhledem k nedostatku času a vytíženosti nakupuji v supermarketech. Na nabídku si stěžovat nemůžu.
Co Vás třeba štve na nákupním chování Čechů obecně?
Kolikrát množství jídla. Osobně jídlem neplýtvám, třídím odpad a mrzí mě, že mnohé potraviny a jiné zboží končí také ve zbytečném množství obalů atd.
Jaký postoj tedy vyznáváte Vy?
Já například nejsem extrémista, vlastně mi na dnešní době vadí, jak se vše do extrémů zahání. Člověk by měl zůstat názorově někde uprostřed. Mně například chutná maso, ale taky si dokážu představit fatální následky, kdyby se všichni lidé stali vegetariány. Nebo když se zmiňuje uhlíková stopa – samozřejmě se jí záměrně nesnažím za každou cenu zvyšovat, ale má smysl nadávat na uhlíkovou stopu, když cítím vděk, že jsem mohla vidět mnoho krásných míst světa a auto mi vždycky přinášelo svobodu, soukromí i pocit bezpečí? To by nedávalo smysl.
Čím to, že nestárnete?
Udržují mě geny, střídmá strava, neustálá činnost a hlavně radost ze života. Ráda se směju, je ve mně velmi mladá duše a mám až na výjimky stále dobrou náladu. Jak s oblibou připodobňuji, delší půlka života mi dala zabrat, je to jako by vás třeba půl života sužovaly bolesti a jednoho dne přešly. Prostě pro vás už nikdy nebude den bez bolesti obyčejný, bude skvělý. Z toho pramení ona radost ze života.
Poslední roky je o vás hodně slyšet ve spojitosti s malováním obrazů, kde se ve Vás vzala tato vášeň?
Byla ve mně odmalinka. Než jsem poznala herectví (hraju od sedmé třídy), chtěla jsem být malířkou.
Jste neskutečně talentovaná a Vaše obrázky jsou nádherné. Neplánujete v blízké době nějakou výstavu?
Děkuju vám. V blízké době určitě nic neplánuji. Jsem pořád hodně vytížená herectvím, takže potrvá, než nastřádám obrázky na výstavu.
Ozývají se Vám lidé, že by chtěli od vás vytvořit například portrét nebo podle fotografie namalovat obraz?
V době covidu jsem takové zakázky hodně malovala a je pravda, že o to byl velký zájem. Měla jsem pořád frontu. Bohužel už ale nové zakázky nepřijímám, to bych se výstavy nikdy nedočkala, ale občas mi i tak žádosti o obrazy chodí.
Když vynecháme malování, jak relaxujete? Kde dobíjíte energii?
Pracuju v podstatě pořád. Pro mě je práce radost, a když vypnout, tak zajedu na návštěvu poklábosit, na masáž, pustím si film, nebo dospávám.
Cítíte se dnes více jako herečka nebo malířka?
U herectví jsem čtyřicet tři let. To je závislost a láska na celý život. A moje vystudovaná profese, zdroj obživy. Malování je koníček.
Kde se můžeme na Vás podívat v současné době?
V Praze v Divadle U Hasičů, občas vystupuji v Hudebním divadle Karlín v muzikálu Alenka v kraji zázraků a jinak jezdíme s našimi představeními po celé republice.
Prozradíte mi, o čem sní Michaela Kuklová?
Nesním, protože jsem spokojená s tím, jak věci jsou.