Houby vysílají impulzy prostřednictvím dlouhých vláken, takzvaných hyf umístěných v podzemní struktuře. Ty simulují práci nervových buněk podobných těm lidským. Vybaveny jsou tímto systémem pak prý všechny druhy hub.

Adamatzky ve své studii zkoumal čtyři různé druhy hub: penízovku sametonohou, klanolístku obecnou, housenici červenou a Omphalotus nidiformis, což je houba známá také jako „houba duchů“. Do jejich substrátů umístil elektrody, které měly zachytit elektrickou aktivitu. Elektrické impulzy se ukázaly jako uspořádané a často vytvářely řetězce o různé délce, které dle matematické analýzy připomínají lidská slova. Nejkomplexnější vzory byly zaznamenány u klanolístky obecné, což naznačuje, že různé druhy hub mohou nejspíš komunikovat na různých úrovních.

K čemu slouží komunikace mezi houbami?

Podle profesora Adamatzkyho mohou tyto elektrické signály houbám pomáhat udržovat jejich společenství pohromadě a předávat si hlášení nově objevených zdrojů živin nebo jiných důležitých látek v jejich prostředí. Ačkoliv ještě neznáme plný význam těchto signálů, jde zatím pouze o teorie, tento objev otevírá dveře pro další bádání o vztazích v přírodě a o tom, jak mohou organismy spolupracovat nebo si předávat informace.

Není to poprvé, co je polemizováno nad způsobem komunikace mezi rostlinami. Z dosavadních výzkumů je patrné, že rostliny obecně komunikují pomocí chemických procesů v kořenech. Využívají přitom vylučování chemických látek do půdy. Tyto allelochemikálie, pak pomáhají ovlivnit růst a chování okolních rostlin. Například mohou omezit růst konkurenčních druhů nebo varovat ostatní před blížícím se nebezpečím, jako jsou škůdci.

 

Tento objev je jen dalším dílkem navazujícím na již prozkoumanou podzemní síť mykorhizních hub, kterou vědci nazývají Wood Wide Web. Jde o symbiotické vztahy s kořeny rostlin, které umožňují nejen přenos vody a živin, ale také chemických signálů. Tímto způsobem mohou rostliny mezi sebou sdílet důležité informace. Například pokud je určitý strom napaden škůdci, může varovat své okolí, což umožní ostatním stromům zvýšit produkci obranných látek. Tento jev byl pozorován například u akácií, které díky těmto signálům vylučují toxiny, jež odpuzují býložravce.

Rostliny ale nespoléhají pouze na podzemní sítě. Některé druhy používají chemickou komunikaci ve vzduchu. Když je rostlina napadena hmyzem, začne vypouštět těkavé organické látky (VOC), které varují okolní rostliny, aby se připravily na útok. Kukuřice například uvolňuje chemikálie, které přitahují predátory hmyzu, což funguje jako obrana před škůdci.