Sdílet
Pod zkratkou IBD se skrývají dvě chronická onemocnění trávení – Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida. Obě patří mezi zánětlivé střevní choroby a mají jedno společné: nejsou nakažlivé, ale i tak dokážou život pořádně zkomplikovat. Nemoc obvykle přichází ve vlnách – střídají se klidná období s těmi, kdy se zánět znovu rozhoří a způsobuje bolest, průjmy nebo vyčerpání.
Příčina? Tělo reaguje na běžné podněty ve střevě přehnaně. Imunitní systém se obrací proti vlastní sliznici, jako by šlo o nepřítele. Svou roli ale hraje i dědičnost a prostředí, ve kterém žijeme – výživa, stres nebo střevní mikrobiom.
„Idiopatické střevní záněty vznikají působením více faktorů. Významnou roli má genetika i narušená reakce na složky běžné střevní mikroflóry,“ říká profesor Milan Lukáš, přednosta výzkumného centra ISCARE a vedoucí lékař IBD centra ve Fakultní nemocnici Motol.
Díky moderní medicíně dnes lékaři nepomáhají jen tlumit příznaky, ale snaží se zasáhnout přímo do mechanismu nemoci. Kromě klasických protizánětlivých léků se proto čím dál častěji nasazuje takzvaná biologická léčba. Ta blokuje konkrétní látky, které zánět vyvolávají. Používají se například přípravky, které tlumí působení tzv. TNF-alfa nebo některých interleukinů. U pacientů, kteří na léky nereagují nebo mají komplikace, je někdy nutné přistoupit k operaci.
Ačkoliv lidé s IBD často vypadají navenek zdravě, nemoc se výrazně promítá do jejich života. Přetrvávající únava, nutnost plánovat den podle dostupnosti toalet, omezená pracovní schopnost nebo sociální izolace – to vše je běžnou součástí jejich reality.
Právě proto má smysl o této diagnóze mluvit nahlas. Světový den IBD není jen symbol. Je připomínkou toho, že ne všechny nemoci jsou vidět, ale i ty neviditelné si zaslouží pochopení, dostupnou péči a důstojnost.
Zdroj: Autorský text, The waiting room, iDnes
