Zima zabila čtvrtinu včelstev, v obchodech mezitím přibývá ředěný med z dovozu

Podle Českého svazu včelařů a dat z ČT24 je hlavní příčinou nákaza roztočem Varroa destructor, jehož reprodukční cyklus začal kvůli nezvykle teplému jaru o tři týdny dříve než obvykle. Doplňuje jej fenomén známý jako tzv. cementový med – tedy melecitózní med, který zůstává ztuhlý v plástech a komplikuje zimní péči. Vše akcelerují klimatické změny: mírné zimy a předčasné oteplování na jaře.

Výsledkem je systémová slabost včelstev, která jsou přitom nejen opylovači, ale také hlavními producenty českého medu – produktu, jehož kvalitu nyní ohrožují nejen biologické faktory, ale i ekonomická a legislativní rizika.

Falšování není passé

Když se mluví o úpadku českého včelařství, většinou padne řeč na výkyvy počasí nebo šířící se parazity. Jenže v pozadí roste problém, který je méně vidět, ale o to víc podkopává důvěru spotřebitelů – falšování medu. A nejde o ojedinělé případy. Podle opakovaných zjištění Státní zemědělské a potravinářské inspekce nesplňuje až polovina medů na českém trhu základní požadavky na kvalitu.

Nejčastěji jde o levné triky s velkým dopadem: přidávání glukózových nebo fruktózových sirupů, které na etiketě samozřejmě nenajdete. Nebo tepelné ošetření, které prodlouží trvanlivost – ale za cenu ztráty cenných živin. A také matoucí označení původu. Nápisy jako „směs medů z EU a mimo EU“ znějí oficiálně, ve skutečnosti ale znemožňují běžnému spotřebiteli zjistit, odkud med skutečně pochází.

Právě tato neprůhlednost je jedním z největších problémů. Dovážené medy z Číny, Ukrajiny nebo jiných mimoevropských oblastí často plní regály, aniž by bylo jasné, co přesně obsahují. A jak opakovaně upozorňuje Potravinářská komora ČR a Státní zemědělská a potravinářská inspekce, etikety na těchto výrobcích bývají zavádějící – klamou nejen původem, ale i samotným složením.

EU zpřísňuje podmínky pro dovoz

Na tyto skutečnosti reaguje i Evropská unie. Od 29. listopadu 2024 vstoupilo v platnost nové opatření: každá zásilka medu z třetích zemí musí pocházet z registrovaného zařízení evidovaného v systému TRACES. Bezpečnost potravin ČR tuto změnu komentuje jako zásadní krok ke zvýšení transparentnosti a bezpečnosti. Realita však ukazuje, že bez účinné kontroly na vnitřním trhu zůstává mnoho falšovaného medu dál v regálech.

Místo anonymní sklenice – poctivý med s původem

Důvěra ve skutečný český med tak nabývá na důležitosti. Včelařské spolky, spotřebitelské testy radí: nakupujte od ověřených včelařů, čtěte etikety, vyhýbejte se nejasným deklaracím o původu („směs medů z EU a mimo EU“) a pozorujte konzistenci i vůni.

Na podporu domácích včelařů zároveň apelují odborníci z Univerzity Palackého v Olomouci, kteří v rámci výzkumu COLOSS sledují strategie úspěšných včelařů. Jejich cílem je vytvořit nové metodiky pro prevenci a adaptaci včelstev na měnící se klimatické podmínky.

Med nejen jako sladká záležitost

V době, kdy každá čtvrtá včelí kolonie zimu nepřežije a polovina dovozových medů je falešná, je spotřebitelská volba víc než otázka chuti. Je to volba mezi důvěrou a klamem, mezi životaschopným včelařstvím a anonymní globální komoditou.

A pokud se někde říká, že každá sklenice medu je jako kapka slunce – pak je na nás, aby v ní zůstalo i něco poctivého.

Zdroj: Autorský text: COLOSS – včelařská zpráva (vcelarstvi.cz), ČT24 – zpráva o úhynu včelstev a varroáze, SZPI – výsledky kontrol medu, Vitalia.cz – falšování medu, dTest – falšovaný med na evropském trhu, Bezpečnost potravin – zpřísnění dovozu medu (TRACES), Evropská komise – změna pravidel označování medu (červen 2024)