Za nadbytek soli nemůže solnička, ale skryté zdroje. Tělo ji odbourává až dva dny

Podle Centers for Disease Control and Prevention (CDC) až 90 % Američanů překračuje doporučený denní příjem, a Češi na tom nejsou o moc lépe. Farmaceutka Megan Nunn ve svém textu pro Verywell Health vysvětluje, že tělo si sice se sodíkem poradí, ale ne tak rychle, jak bychom čekali. „Polovina přijatého množství se odbourává 18 až 31 hodin. Pokud ale jíte výrazně slaně, proces se může protáhnout i na několik dní,“ upozorňuje.

Jak sodík putuje tělem?

Cesta sodíku tělem je jako takové malé camino, rozhodně není rychlá a krátká. Po konzumaci se většina sodíku vstřebává v tenkém střevě a putuje do krve. Odtud se rozděluje do tekutin a tkání, kde pomáhá udržovat správný objem vody. Teprve poté nastupují ledviny, které ho postupně vylučují močí. Pokud však jejich funkce není optimální, sodík se v těle hromadí a způsobuje otoky i zvýšení tlaku. Podle studie publikované v Journal of the American College of Cardiology je vysoký příjem soli přímo spojen se zvýšeným rizikem hypertenze a srdečních onemocnění. Proč to ale ten sodík dělá? Proč nechce z našeho těla ven?

Faktory, které hrají roli

Na rychlost, s jakou se sodík z těla odbourává, působí hned několik okolností. Pokud máte nějaké onemocnění srdce, například jste se setkali se srdečním selháním, tělo sodík i vodu zadržuje déle. Nedostatek tekutin je další velký problém, protože dehydratace zpomaluje funkci ledvin, zatímco dostatečná hydratace jejich práci usnadní. Významnou roli hrají také léky, zejména diuretika, tedy tzv. odvodňovací tablety, mohou proces vylučování urychlit.

„Pacienti, kteří užívají diuretika, se často ptají, zda mohou díky nim jíst více soli. Odpověď je jasná: nemohou. Přebytek sodíku zatěžuje jejich organismus stále stejně, jen se ho tělo zbavuje o něco rychleji,“ říká praktická lékařka Marie Marešová pro Svět potravin.

Skryté zdroje soli

Mnoho lidí má pocit, že pokud si nepřisolují přímo na talíři, jejich příjem soli je v normě. Jenže největší část sodíku nepřichází z kuchyňské solničky, ale z některých vysoce průmyslově zpracovaných potravin. Typickými „pachately“ jsou polévky v prášku, omáčky nebo pizza.

Výzkum publikovaný v magazínu Nutrients potvrdil, že až 70 % denního příjmu sodíku pochází z hotových a balených jídel. Proto i potraviny, které se na první ochutnání nezdají slané, mohou obsahovat překvapivě vysoké množství sodíku.

Kolik soli je ještě zdravé?

Světová zdravotnická organizace (WHO)  doporučuje dospělým přijímat méně než 2 gramy sodíku denně, což odpovídá zhruba 5 gramům soli. V praxi jde o jednu čajovou lžičku. Optimální pro kontrolu krevního tlaku je podle americké American Heart Association ještě nižší hodnota – kolem 1500 mg sodíku denně. „Lidé často netuší, že jediný fastfoodový burger může obsahovat polovinu této dávky. Není to o tom sůl úplně vyřadit, ale o každodenní pozornosti,“ doplňuje nutriční specialistka Karolína Klusová.

Jak snížit příjem sodíku?

Dobrou zprávou je, že změna stravovacích návyků má rychlý efekt. Pokud začnete vařit doma, číst etikety a nahrazovat sůl bylinkami, během několika dní klesne i zadržování vody a krevní tlak. Inspirací může být například DASH dieta, která staví na ovoci, zelenině, luštěninách a celozrnných potravinách. Lidé, dodržující tento způsob stravování, dosáhli během několika týdnů znatelného snížení krevního tlaku.

Sodík je tedy pro naše tělo nezbytný, ale zároveň dost zrádný. V těle se udrží déle, než bychom čekali, a jeho přebytek má přímý dopad na naše zdraví. Nejde přitom jen o viditelnou sůl na talíři nebo v solničce, ale hlavně o to, co se skrývá v polotovarech a pečivu.

Každý krok směrem k menší konzumaci soli, ať už je to výměna instantní polévky za domácí, nebo dochucení jídla bylinkami a kořením bez soli, se projeví nejen na krevním tlaku, ale i na celkové pohodě.