Sdílet
Experiment provedený na Oxfordské univerzitě ukázal, že sýry ochutnávané na těžších nerezových vidličkách působily plnější a jemnější než ty samé kousky na lehkých plastových. Kovová váha totiž v mozku spouští asociaci s kvalitou a „seriózností“ jídla. Plast naopak podvědomě evokuje fastfood a levnou rychlovku, a tím pádem kazí dojem, i když chuťově jde o stejný výrobek.
Podobně dopadl test s čokoládovým dortem. Pokud byl podáván na těžkém dezertním příboru, hosté jej hodnotili jako hutnější a čokoládovější. Na lehkém plastu působil naopak fádně (Piqueras-Fiszman & Spence, 2012).
Barva příboru mění sladkost
Nejde ale jen o hmotnost. Výzkumy ukazují, že i barva příboru ovlivňuje vnímání sladkosti. Například dort ochutnávaný bílou lžičkou se zdál dobrovolníkům sladší než tentýž kousek na černé. Mozek zjevně propojuje vizuální kontrasty s chuťovým profilem – světlý příbor vyvolává očekávání jemnosti, tmavý naopak přidává nádech hořkosti.
Luxus není jen v surovinách
V luxusních restauracích se proto těžké příbory z drahých kovů nepoužívají jen pro efekt. Je to součást sofistikovaného designu zážitku: host si odnáší pocit, že jídlo chutnalo výjimečně, a to i díky tomu, co držel v ruce. „Chuť je multisenzorický zážitek – hmat a zrak spolupracují s jazykem,“ vysvětluje Charles Spence, autor knihy The Perfect Meal (Spence, 2014).
V Asii platí podobné pravidlo pro hůlky. Dřevěné bývají vnímány jako tradiční a autentické, plastové naopak působí levně a méně chutně. I tady se tedy potvrzuje, že materiál, s nímž se jídla dotýkáme, se dojemně promítá do chuti.
Past na spotřebitele?
Není bez zajímavosti, že výrobci potravin občas sáhnou po opačné strategii. Ochutnávky na veletrzích či v supermarketech se často podávají na lehkých plastových lžičkách. Produkt pak chutná kyseleji nebo plošeji než doma, kde jej spotřebitel vyzkouší na vlastním kovovém příboru. Marketingová iluze tedy funguje i opačně – očekávání, že „doma to bude lepší“.
Příbor jako součást receptu
Pokud tedy příště budete přemýšlet, proč vám na chalupě chutná sýr jinak než ve vyhlášené restauraci, nemusí jít o rozdíl v surovinách. Část záhady může ležet ve vaší ruce – v příboru, který držíte. A ukazuje se, že někdy rozhoduje i gram navíc nebo jiný odstín kovu.
