Sdílet
Oblibu si získalo nejen pro snadnou přípravu, ale i díky tomu, že si ho každý může upravit podle chuti – máslem, solí, kořením, sýrem. A právě tady bývá kámen úrazu. Příliš výrazné dochucení totiž může z původně nutričně vyvážené potraviny udělat zdroj nadměrného množství sodíku – často v hodnotách, které přesahují denní doporučení Světové zdravotnické organizace.
Od Aztéků k food truckům
Původně samozřejmě nebyla dostupná dnešní odrůda, aztécké kultury však již znaly jejího divokého předka – drobnější, tvrdší, zato životně důležité zrno. Do Evropy se kukuřice dostala až s návratemKolumbových výprav. Psal se zhruba 16. století. Jenže trvalo dalších pár století, než se z ní stalo víc než jen krmivo nebo surovina na mouku. Až v 19. a hlavně 20. století si lidé ve Spojených státech a v Mexiku oblíbili kukuřici v její nejjednodušší, ale o to sympatičtější podobě – přímo na klasu, s máslem, solí, citronem… a také chilli.
Její nejznámější pouliční podoba – elote – má kořeny v Mexiku. Jde o vařený nebo grilovaný klas kukuřice potřený máslem, majonézou, posypaný nastrouhaným sýrem cotija, ochucený limetkovou šťávou, chilli a solí. V USA se elote a jeho variace začaly šířit především s rozvojem tzv. food truck kultury v 90. letech 20. století. Díky své atraktivní prezentaci, dostupnosti a sezónní povaze se kukuřice na klasu stala jedním ze symbolů letního street foodu.
Nutričně bohatá, ale záleží na úpravě
Samotná uvařená kukuřice, tedy bez másla a bez soli, je překvapivě solidní potravina. V každém klasu najdete dostatek vlákniny, což ocení hlavně zažívání. Dále vitaminy skupiny B – konkrétně thiamin a kyselina pantothenová – důležité pro nervový systém i energetický metabolismus. K tomu kyselina listová, která má zásadní roli v buněčném dělení, a antioxidanty lutein a zeaxantin, známé svou ochranou oční sítnice. Nejsou to velké dávky, ale v součtu dávají smysl. Když připočteme i malé množství hořčíku a zinku, je jasné, že i taková obyčejná plodina má své místo ve vyváženém jídelníčku.
Problém však nastává v okamžiku dochucení, zejména u street food verzí. Kombinace másla, majonézy, sýra a především velkého množství soli výrazně zvyšuje obsah sodíku.
Podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) by měl dospělý člověk denně přijmout maximálně 5 gramů soli (tj. 2 000 mg sodíku). Přitom jedna porce klasického elote s máslem, sýrem a solí může obsahovat až 1 200–1 500 mg sodíku, tedy více než polovinu denního limitu. A to bez započtení dalšího příjmu z ostatních potravin.
Pokud si připravujete kukuřici doma, doporučuje se omezit množství soli, případně nahradit chuť jinými dochucovadly. Máslo na kukuřici patří, ostatně je zdrojem přínosných živočišných tuků, s množstvím to ale není třeba přehánět. Stačí jemně potřít. Výživnější a překvapivě velmi chutnou variantou je podávat kukuřici s nízkotučným jogurtovým dipem nebo ji zakápnout olivovým olejem s česnekem.
Zdroj: Autorský text, My Food Diary, All recipes, Health
