Veganský boom je na ústupu: Přibývá flexitariánů

Zdá se vám, že vidíte stále více rostlinných burgerů v nabídkách restaurací a více veganských „mlék“ v menu kaváren? Možná máte pravdu, ale i přesto, že veganství působilo jako další velká potravinářská revoluce, současná data ukazují opak: trh s bezmasými alternativami od roku 2020 dost zpomaluje, zájem veřejnosti klesá a řada podniků se vrací ke klasice, zmiňuje  analýza Finantial Times. Co se stalo? Pojďme to rozklíčovat.

Zpátky k přírodě? Ano, ale jinak

Před několika lety se zdálo, že veganství, tedy výživa zcela vylučující potraviny živočišného původu, může změnit způsob, jakým jíme. Trend byl vidět v regálech supermarketů, na rychlém občerstvení, v designových bistrech i na sociálních sítích a Instagramu, kde avokádový toust s veganskou pomazánkou zněl jako symbol nové éry. „Víš, jak poznáš vegana? Řekne ti to,“ vtipkovalo se, ale dnes takový vtípek působí spíš jako retro vzpomínka na dobu, která už minula.

Přestože mnozí rostlinné alternativy vnímají pozitivně, zejména z hlediska etiky či klimatu, ruku v ruce s těmito očekáváními přicházejí komplikace. Velké plant-based značky hlásí pokles prodejů, vyhledávání pojmu „vegan“ na Googlu klesá a některé podniky dokonce znovu zařazují do svého jídelního lístku maso. 

Pojďme se zaměřit na tři hlavní důvody, proč veganství ustupuje: chuťové a kvalitativní kompromisy, přesycení trhu a měnící se preference spotřebitelů.

Chuť a kvalita. Sliby už nestačí

Jedním z klíčových problémů bylo, že rostlinné alternativy často nesplnily očekávání konzumentů. Jak uvádí analýza, některé „veganské“ produkty testované naslepo nevypadaly ani nechutnaly stejně jako jejich masové protějšky, říkají kromě Financial Times i některé další studie.

Navíc se proti těmto moderním náhražkám začal ozývat hlas kritiky. V tom smyslu, že se často jedná o ultrazpracované výrobky, plné přísad, soli či umělých složek, což vyvolává pochybnosti o jejich rukavičkově ekologickém či zdraví povznášejícím obrazu, píše FoodNavigator. 

Jak říká Jana Svobodová z Prahy: „Kupovala jsem ty alternativy, protože jsem chtěla dělat něco pro planetu, ale chuťově mě to moc neoslovilo. Všechno chutnalo chemicky.“

Výživová expertka Margit Slimáková tvrdí: „Základem každého jídla by měla být zelenina, případně ovoce, pokud chcete sladké jídlo.“ Ale když produkt vypadá jako maso a chutná jinak, spotřebitel si to velmi rychle rozmyslí. Tento fenomén platí zvláště v momentech, kdy se spotřebitel necítí viděn jako „aktivista“, ale jen chce dobré jídlo bez kompromisu.

Trh a očekávání: Velké plány narazily na realitu

Když byla popularita veganství na vrcholu, mnoho značek investovalo do „plant-based“ řad, takže jsme sice jedli burgery, párky, sýry a mléka, ale „z kytiček“. Například tyto údaje uvádějí, že prodeje rostlinného masa a mořských alternativ klesly v USA v roce 2024 o 7 % ve srovnání s předešlým rokem.

Výzkum ukazuje, že i když značná část Američanů alespoň jednou ochutnala rostlinnou alternativu, jen menšina ji pak pravidelně kupovala: přibližně 13 % jedinců, kteří zkušebně zařadili rostlinné maso, jej v následujícím roce už nikdy nekooupili nebo nejedli.

Tento rozdíl mezi „něco vyzkoušet“ a „zůstat u toho“ je zásadní. Takže trend bez masového přijetí zůstává jen módou. Jak shrnuje článek v Financial Times: „Jen málo lidí se stalo trvale vegany – pohánět byznys na jednom procentu populace prostě nejde.“

Měnící se postoj spotřebitele jde od ideálu k praktičnosti

Do hry vstupuje třetí faktor: změna v tom, proč lidé veganství volili. Z psychologického a behaviorálního hlediska se idealismus ztratil. Když tlak na změnu klimatu, masa či etikety ustoupil jiným tématům, tak i motivace pro radikální změnu výživy oslabila. „Snažili jsme se změnit miliony let stravování – a bez silné podpory to nešlo,“ konstatuje článek ve Financial Times.

Navíc se v posledních letech objevuje důraz na ultrazpracované potraviny (UPF) a paradoxně právě rostlinné náhražky jsou v této kategorii často zařazeny. To vede některé spotřebitele zpátky ke klasickému masu, které se jeví jako „méně průmyslové“.

K tomu se přidává fakt, že u mnoha spotřebitelů jde spíše o „flexitariánství“ – tedy sem-tam rostlinná volba, než o striktní veganství. Výrobci i restaurace tak musejí cílit na velký střed, nikoli jen aktivisty.

Takže podtrženo a sečteno, trend veganství možná projel svou největší vlnu. Neznamená to však konec bezmasých výrobků nebo vegetariánské kuchyně, ale spíš přechod od módy k realitě. Pokud alternativy chtějí obstát, musí nabídnout opravdu chuťově přesvědčivé, nutričně hodnotné a kvalitní produkty, nikoli jen marketingové slogany.

Pokud se i vy vydáte cestou „méně masa“, volte varianty, které vás osloví nejen kvůli ideálu, ale hlavně kvůli dobrému jídlu. A pokud jste podnikatel nebo výrobce, ať už přijde nová vlna, nebo se znovu objeví tradiční chuť masa, vězte, že kvalita vítězí nad ideálem.