Už je to tady zase: Konflikt jako neúprosný režisér cen v našich nákupních košících

Pro českého spotřebitele, který má v živé paměti drastické cenové skoky z let 2022 a 2023, je to zpráva nanejvýš znepokojivá. Historie se totiž opakuje s matematickou přesností a my se opět ocitáme v sevření spirály, kterou neroztáčí poptávka, ale strach a drahá energie.

Trauma jménem 2022: Když energie přepsaly společenskou smlouvu

Abychom plně porozuměli mechanismům, které nás čekají v nadcházejících měsících roku 2026, musíme se kriticky ohlédnout do nedávné minulosti. Rok 2022 se stal v novodobých dějinách symbolem energetického šoku. Ruská agrese na Ukrajině tehdy spustila řetězovou reakci, která české domácnosti zasáhla s nevídanou razancí. Průměrná míra inflace tehdy dosáhla hrozivých 15,1 %, což byla druhá nejvyšší hodnota od vzniku samostatné České republiky. U potravin byl však náraz ještě syrovější – kumulativně za roky 2022 a 2023 vzrostly ceny v koších spotřebitelů o neuvěřitelných 27 %.

Tento nárůst nebyl náhodný. Hlavním viníkem nebyl jen fyzický nedostatek surovin, ale především raketový růst cen vstupů, které tvoří neviditelnou kostru potravinového řetězce. Zemědělství a potravinářství jsou obory bytostně závislé na vnějších energetických zdrojích. Výroba dusíkatých hnojiv, která je přímo navázána na cenu zemního plynu, se tehdy prodražila natolik, že ceny hnojiv meziročně razantně stouply. K tomu se přidala drahá nafta pro zemědělskou techniku a astronomické účty za elektřinu v pekárnách, mlékárnách a mrazírnách. Výsledek byl tristní: základní komodity jako chléb, mléko či maso se staly pro nezanedbatelnou část populace položkami, nad jejichž nákupem bylo nutné začít uvažovat v širším finančním kontextu.

Mechanismus zdražování: Proč válka „peče“ dražší chleba

Aktuální hrozba spojená s íránsko-izraelským napětím útočí na nejcitlivější nerv globální ekonomiky – na ropu. Pokud se konflikt v regionu, jenž kontroluje klíčové námořní tepny, dále vyostří, cena barelu ropy typu Brent může snadno překonat psychologické hranice, které trhy dosud považovaly za únosné. Pro českého řidiče to sice primárně znamená benzin a naftu za 40 korun a více, ale pro potravinový řetězec je to neúprosný rozsudek o dalším zdražování, který se dříve či později propíše do každé účtenky.

Celý proces funguje jako precizně seřazené domino. V první fázi trpí prvovýroba. Moderní zemědělství není nic jiného než transformace energie do kalorií. Vyšší ceny nafty zvyšují náklady na každou motohodinu traktoru při orbě, setí i sklizni. V druhé fázi přichází na řadu zpracování. Sušení obilí, provoz jatek s vysokými nároky na hygienické standardy a chlazení, nebo pasterizace mléka – to vše vyžaduje obrovské kvantum energie.

Třetím a nejvíce viditelným článkem je logistika. Česká republika je sice srdcem Evropy, ale naše potravinová soběstačnost má značné trhliny, což znamená, že většina zboží k nám putuje po silnicích. Palivové příplatky dopravců se do konečné ceny v regálu propisují s téměř stoprocentní účinností a neuvěřitelnou rychlostí.

Rok 2026: Křehká stabilita pod palbou

Ještě počátkem letošního roku vypadaly makroekonomické predikce vcelku optimisticky. Díky relativně silné koruně a stabilizovaným cenám energií se očekávalo, že ceny potravin porostou jen mírně, nebo budou v některých kategoriích dokonce stagnovat. Aktuální eskalace však tyto naděje rozbíjí. Geopolitická rizika se opět stávají dominantním hybatelem inflace, což potvrzují i data z počátku roku, kdy zelenina meziměsíčně zdražila o 7,1 %.

Zemědělci, kteří již v roce 2025 čelili nárůstu nákladů o 7,9 %, se nyní právem obávají, že se inflační spirála znovu roztočí. Navíc nesmíme opomíjet psychologický rozměr celého problému. Jak uvádějí analýzy centrálních bank, spotřebitelé vnímají změny cen potravin mnohem citlivěji než u jakékoliv jiné komodity. Každá mediální zpráva o blížící se válce a drahé ropě vytváří v řetězci tzv. inflační očekávání. To v praxi znamená, že někteří hráči na trhu mohou využít situace k preventivnímu navyšování marží, aby se pojistili proti budoucím rizikům. Tento model, kdy ceny nahoru letí bleskově, ale dolů se vracejí jen velmi neochotně, je pro peněženky občanů nejbolestivější.

Co nás čeká v regálech: Analýza ohrožených skupin

Pokud se situace na Blízkém východě neuklidní, odborníci varují před novou vlnou zdražování, která zasáhne zejména položky s vysokým podílem nákladů na přepravu a chlazení.

• Čerstvé maso a uzeniny: Zde hrají roli nejen náklady na chlazení, ale i ceny krmných směsí, které jsou opět navázány na ceny energií a hnojiv.

• Mléčné výrobky: Energetická náročnost zpracování mléka je enormní. Každý haléř navíc v ceně elektřiny a plynu se v mlékárnách sčítá do milionových částek.

• Dovozová zelenina a ovoce: Vzhledem k tomu, že nejsme v mnoha druzích soběstační, budeme platit „daň za vzdálenost“, která s drahou naftou jen poroste.

Válka už dávno není jen záležitostí generálů, strategických map a diplomatických nót. V našem hluboce propojeném a globalizovaném světě je to brutální síla, která přímo určuje standard naší životní úrovně a to, co si budeme moci dovolit servírovat svým rodinám k večeři. Český zákazník, který se za poslední roky stal mistrem v hledání úspor a sledování akčních nabídek, se tak musí opět obrnit trpělivost a racionálním přístupem.