Sdílet
Vypadá to skoro, jako by vědci otočili téma „éček“ naruby. Jak se zdá, podle nových výzkumů existují některé průmyslově upravené potraviny, které bychom neměli z našeho jídelníčku vynechat.
Pokud jste si dosud mysleli, že každá ultra zpracovaná potraviny (UPF) potravina s dlouhým složením a plastovým obalem je škodlivá, nejste sami. Ultra zpracované potraviny si za poslední dekádu vydobyly pověst „tichého zabijáka“ metabolismu a zdraví. Víme o nich, že se pojí se zvýšeným rizikem obezity, srdečních onemocnění, dokonce i rakoviny a cukrovky typu 2. A co bylo skutečně alarmující, jsou výsledky nedávné studie, jež dle New York Post dokonce naznačila, že průmyslově zpracované potraviny obsahují mikroplasty, které mohou ohrozit naše dýchání i reprodukční a duševní zdraví.
Jenže nová studie Natioanl Institute of Health přináší nový pohled, jenž možná překvapí i zkušené nutriční terapeuty.
Výzkum vedený týmem z National Institutes of Health totiž ukazuje, že ne všechny UPF jsou stejné. U 20 zdravých dospělých, kteří byli po dobu čtyř týdnů vystaveni dvěma různým jídelním režimům (plně zpracovanému vs. minimálně zpracovanému), se ukázalo, že nejen obsah kalorií a složení, ale i struktura potravin může ovlivnit to, kolik toho sníme a jak se cítíme.
Některé zpracované potraviny vás kvalitně nasytí
Dříve jsme se po něm pídili a například rostlinné maso jsme zkoušeli doma, s bramborem, na těstoviny i jakkoli jinak. Jeho popularita pak ale výrazně klesla, protože se všude náhle psalo, jak se vyrábí.
„Udivilo nás, že někteří účastníci při konzumaci určitých UPF přijímali méně kalorií a cítili se déle sytí,“ uvedla hlavní autorka studie, Elizabeth Morris. Mezi těmito výjimkami figurují například rostlinné proteinové nápoje, fermentované sójové výrobky, jogurty s přídavkem vlákniny nebo některé typy instantních ovesných kaší.
Podobné výsledky podpořila i další studie, podle níž může kvalitně formulovaná zpracovaná strava pomoci například pacientům s diabetem 2. typu zlepšit kontrolu glukózy v krvi a snížit hmotnost.
Co si pod pojmem „dobré ultrazpracované potraviny“ představit?
„Z hlediska zdravé výživy se za vhodnější zpracované potraviny považují ty, které mají přidanou vlákninu, bílkoviny nebo zdravé tuky, mají nízký glykemický index a neobsahují přidané cukry, umělá barviva ani konzervanty s negativním dopadem. Dobře navržená proteinová tyčinka nebo fermentovaný sójový produkt může být pro sportujícího člověka nebo seniora daleko přínosnější než suchý list salátu,“ říká nutriční terapeutka Kateřina Seidlová, která se specializuje na klinickou výživu. „Zejména u starších lidí, kteří mají problém s příjmem bílkovin, jsou tyto potraviny často klíčem ke stabilizaci hmotnosti a energie.“
Pro mnoho lidí je právě jednoduchost a trvanlivost UPF to, co jim umožňuje držet se zdravého režimu. Například potraviny s přídavkem beta-glukanů (rozpustné vlákniny) pomáhají snižovat hladinu cholesterolu, zatímco fermentované mléčné výrobky obsahující živé kultury mohou zlepšit stav střevního mikrobiomu.
„V ideálním světě bychom jedli jen čerstvé, lokální potraviny bez obalů,“připouští Seidlová.„Ale reálně žijeme ve městech, máme omezený čas a někdy i omezený rozpočet. Pokud tedy existují průmyslově vyráběné potraviny, které splňují nutriční požadavky, nemá smysl je démonizovat.“
A jak jsme přišli na ono hubnutí? V klinické studii z roku 2020 nahradili účastníci po dvou měsících konzumace pastvinové hovězí maso rostlinnmi produkty konkrétní značky. Ačkoliv přijímali stejné množství soli, většina zhubla 0,5 až 1,5 kg. Podle zprávy PAN International a Good Food Institute mají rostlinné alternativy výživové výhody: obsahují stejné množství bílkovin, více vlákniny, méně nasycených tuků a méně kalorií než hovězí. Nevýhodou je jen o něco vyšší obsah soli a cukru.
Výrobci ale své receptury stále vylepšují, například nahrazují kokosový olej avokádovým a snižují množství sodíku v potravinách až o 20 %. Naopak obohacují je o čočku, hrách i rýži pro lepší výživovou hodnotu. Ačkoliv ultra zpracované potraviny stále nejsou ideální, červené maso je například spojováno s vyšším rizikem cukrovky 2. typu, kardiovaskulárních nemocí a některých typů rakoviny.
Velké naděje se vkládají do tzv. funkčních ultrazpracpovaných potravin, tedy potravin, které mají navíc zdravotní benefity. To zahrnuje například cereální tyčinky s adaptogeny, fermentované nápoje s probiotiky nebo instantní jídla s obsahem omega-3 mastných kyselin. Vědci však varují před zobecňováním. Ultra zpracované potraviny zůstávají širokou a nejednoznačnou kategorií. Není třeba je zcela vyřadit, ale měli bychom mezi nimi umět rozlišovat.
Zdravý rozum a etiketa na prvním místě
Ne všechny potraviny z krabičky jsou tedy automaticky zlo. Klíč spočívá ve čtení jejich složení, v pochopení vlastních potřeb a vyváženosti. Pokud vám dobře formulované „ready-to-eat“ jídlo pomůže nezahltit se cukrem a udržet režim, pak si ho rozhodně neodepírejte.
Jak říká Kateřina Seidlová „Kvalita je víc než forma. A budoucnost výživy se bude odehrávat nejen na farmách, ale i v laboratořích.“
