Sdílet
Zatímco ještě donedávna bývala lednice místem především funkčním — skladovacím zázemím domácnosti, jehož estetická stránka končila většinou u sbírky magnetů z dovolené — dnes se v ní odehrává nečekaná revoluce. Takzvaný fridgescaping, tedy estetické aranžování obsahu chladničky, je výrazem nové kulturní citlivosti k běžným domácím činnostem. Vizuálně se pohybuje někde mezi still-life zátiším a vizuální terapií, významově se však dotýká i témat autonomie, soběstačnosti a sebeprezentace v digitálním prostoru.
Podle všeho nejde o výstřelek posledních pár dní. První užití pojmu „fridgescaping“ je datováno do roku 2011, kdy jej designérka Kathy Perdue použila jako analogii k tehdy populárnímu tablescapingu — aranžování stolů pro hosty. Co bylo zpočátku myšleno jako vtipná poznámka o estetice každodennosti, získalo s rozvojem sociálních sítí (zejména Instagramu a TikToku) status nového žánru vizuálního storytellingu.
Obsah? Nikoli pouze potraviny
Do „fridgescape“ dnes patří čerstvé květiny, rámečky s ilustracemi, vintage porcelán i umělecky uspořádané košíky s ovocem. A jakkoli se může zdát tento přístup jako výraz maximalistického ornamentu, ve skutečnosti se často opírá o hlubší potřebu struktury, smysluplného rituálu a v neposlední řadě — návratu ke kvalitě. Influencerka Lynzi Judish, která stojí za virálním konceptem „Fridgerton“ (ano, jde o lednici inspirovanou estetikou seriálu Bridgerton), tvrdí, že fridgescaping ji inspiroval ke změně jídelní rutiny, dokonce k založení vlastní vyvýšené zahrádky s bylinkami.
Estetika jako motivace k vaření?
V tomto směru trend potvrzuje slova Ellen Marie Bennett, šéfkuchařky a autorky pořadu Kitchen Glow Up, která připouští, že „jakkoli směšně to může působit, takový vizuálně upravený prostor má potenciál podpořit častější vaření i vědomější nakládání se surovinami“.
Z psychologického hlediska lze fridgescaping vnímat jako formu micro-control ritual — malého, smysluplného zásahu do každodenního chaosu. V době pandemie se právě lednice stala jedním z klíčových míst, kde se odehrával život: zásoby, plánování, výživa, bezpečí. Není tedy překvapivé, že se prostor, dříve zcela přehlížený, stal objektem estetického kultu.
(Ne)bezpečná moderna
Je však třeba upozornit i na limity. Jak upozorňuje Nicole Papantoniou z Good Housekeeping Institute, některé starožitné nádoby mohou obsahovat stopy olova nebo jiných problematických látek. Není-li jejich bezpečnost ověřena, může z půvabné scenérie uvnitř chladničky vzniknout docela obyčejné zdravotní riziko. A platí to i naopak — esteticky dokonalé uspořádání potravin nemusí jít vždy ruku v ruce s trvanlivostí. Jahody v otevřené misce sice vypadají jako z katalogu Provence, ale čerstvost jim to zázračně neprodlouží. Spíš naopak.
Přes tyto výhrady však nelze trend jednoduše odmítnout. Naopak, je příkladem toho, jak i zcela běžné prostředí — v tomto případě chladnička — může být vnímáno jako prostor pro kultivaci vztahu k sobě samému, k jídlu i k okolnímu světu. Ať už jde o estetiku, organizaci, nebo jen tiché potěšení z věcí uložených přesně tam, kde mají být.
Zdroj: Food and Wine, Good Housekeeping
