Sdílet
Umíte si představit, že ve vaší náladě by hrálo vaše střevo jednu z hlavních rolí? Když je vám ouvej, sáhněte po kefíru. Ukazuje se totiž, že psychobiotika fungují i na úzkosti.
Cítíte se unavení, podráždění nebo smutní, i když je vlastně „všechno v pořádku“? Možná tento problém nebo pocit není ve vaší hlavě, ale někde daleko níže. Ve střevech.
Věda si začíná všímat fascinujícího spojení mezi mikrobiomem a psychikou a na scénu díky tomu přicházejí tzv. psychobiotika. Co to je? Potraviny, které mohou pomoci zmírnit příznaky úzkostí a depresí, aniž byste sahali po prášcích.
Spojení mezi mozkem a střevem není metafora
Ještě před pár lety bychom to považovali za esoteriku nebo za pouhý blábol. Jenže dnes se o tzv. ose střevo–mozek mluví velmi seriózně. Jak totiž dokázaly výzkumy, to, jaké je naše prostředí ve střevech, značně ovlivňuje produkci klíčových látek, tedy serotoninu, dopaminu i GABA (kyseliny gama-aminomáselné). A to jsou, jak známo, látky, které určují naši náladu, odolnost vůči stresu i kvalitu spánku.
Termín psychobiotika poprvé použili irští vědci Ted Dinan a John Cryan, když zkoumali vliv probiotik na chování myší. Jejich výzkum ukázal, že myši krmené kmenem Lactobacillus rhamnosus měly méně úzkosti a lépe zvládaly stres.
„Neurověda posledních desetiletí velmi zkoumá vliv mikrobiomu a naší střevní kultury na lidskou psychiku, a je jedním z nejvýznamnějších objevů. Vědci zjistili, že určité kmeny střevních bakterií komunikují s mozkem a působí protizánětlivě, což může mít zásadní dopad na naši duševní rovnováhu,“ vysvětluje lékařka Marie Marešová.
Výsledky výzkumů prováděných na myších nemusejí být pro člověka relevantní, ale se slibnými výsledky přibývá i výzkumů na lidech. V roce 2023 vznikla studie dikazující, že probiotika mohou významně snižovat skóre deprese u lidí s mírnými až středně těžkými příznaky. Působení psychobiotik se vysvětluje nejen změnou ve složení mikrobiomu, ale i snížením hladiny kortizolu (stresového hormonu), lepší funkcí vagového nervu a tvorbou antizánětlivých cytokinů.
Co jíst, když chceme podpořit psychickou pohodu?
Ptáte se, které potraviny nám tedy mohou pomoci? Základní zásadou je podpořit zdravý mikrobiom. K tomu slouží fermentované potraviny, které obsahují živé kultury, tedy přirozená probiotika. Patří sem:
-
kefír (klasický i rostlinný),
-
živé jogurty (s označením živých kultur),
-
kysané zelí (nepasterované),
-
kimchi, natto, miso,
-
kombucha,
Nejúčinnějšími psychobiotiky jsou kmeny Lactobacillus helveticus, Lactobacillus rhamnosus nebo Bifidobacterium longum, jejichž bakterie se vyskytují v některých jogurtech. Mimo to je můžeme doplnit i formou kapslí, kdy je ale lepší poradit se s odborníkem. „Doplňky nejsou samospásné. Je vždy lepší začít s přirozenou stravou, která kromě probiotik obsahuje i prebiotika – tedy vlákninu, která živí prospěšné bakterie,“ říká nutriční poradkyně Petra Doubravová.
Pomohou opravdu každému?
Přestože psychobiotika nejsou náhradou za psychiatrickou léčbu, mohou ji užitečně doplňovat. Dle klinických doporučení se hodí zejména při mírné formě úzkosti, sezonní depresivitě, stresu z práce nebo po antibiotické léčbě.
Nemyslete si však, že změny se dočkáte přes noc. Střevní mikrobiom reaguje postupně. Podle studie z roku 2022 trvalo zhruba čtyři týdny, než se u pacientů s mírnou depresí objevilo zlepšení po zařazení fermentovaných potravin do jídelníčku.
Bohužel dnešní doba duševnímu zdraví příliš nenahrává. Úzkosti a deprese jsou na denním pořádku, a my proto často hledáme řešení často tam, kde ho nenajdeme. Ale co když klíč k psychické pohodě začíná ve střevě? Psychobiotika ukazují, že jídlo může být víc než kalorie. Může být nástrojem rovnováhy. Pokud vám není do zpěvu, možná je čas přidat do lednice živý kefír nebo miso pastu. Střevní bakterie se vám odvděčí a možná se vám i zlepší nálada.
