Sdílet
Letošní téma kampaně přináší důraz na situace, kdy saháme po ochranných rukavicích. WHO k tomu zvolila heslo „Možná jsou to rukavice. Ale vždycky jde o hygienu rukou.“ Smyslem je upozornit na to, že ani ochranné pomůcky nemohou nahradit důsledné a správné mytí. Rukavice, i když jsou jednorázové, nejsou samospasitelné. Musíme si umýt ruce před jejich nasazením i po sejmutí. Jinak si bakterie přenášíme spolu s nimi. Navíc se ukazuje, že nadměrné používání rukavic nejenže vede k falešnému pocitu bezpečí, ale zatěžuje i životní prostředí, které musí nést náklady hygieny, kterou by často zvládlo obyčejné mýdlo.
Z hlediska bezpečnosti potravin je hygiena rukou kritický bod. Ruce přicházejí během dne do kontaktu s mnoha povrchy. Každý takový kontakt může být spojen s riziky transferu patogenů. A ty se při přípravě jídla snadno přenesou na potraviny nebo kuchyňské náčiní. Podle údajů WHO se až osmdesát procent infekčních onemocnění šíří právě přes ruce.
Rok 2025 navíc přináší i konkrétní epidemiologický důvod, proč tento den nepřecházet. K 29. dubnu bylo v České republice nahlášeno 429 případů virové hepatitidy A, což představuje téměř dvě třetiny z celkového loňského počtu. Příčina je stále stejná – nedostatek protilátek v populaci, zejména mezi mladými dospělými, a zároveň rutinně zanedbávaná hygiena, například při přípravě jídla, konzumaci nebo po použití toalety.
Správné mytí rukou není složité, ale vyžaduje pozornost. Podle normy ČSN EN 1500, která stanovuje požadavky na hygienickou dezinfekci rukou, má celý proces trvat alespoň dvacet vteřin. Ruce je třeba nejprve navlhčit, poté nanést dostatečné množství mýdla, třít dlaně o sebe, nezapomínat na prostor mezi prsty, palce, hřbety a nehtová lůžka. Následuje důkladné opláchnutí a stejně pečlivé osušení. Mokré ruce totiž zvyšují riziko přenosu mikroorganismů, zatímco dobře osušené ruce chrání. Nejvhodnější metodou sušení jsou jednorázové papírové ručníky. Látkové ručníky je možné používat v domácnostech, ale musí se často prát a správně skladovat. Elektrické sušáky nejsou vhodné v prostředí, kde se manipuluje s potravinami, protože mohou rozptylovat kapénky obsahující bakterie.
A co když voda chybí?
Pokud nemáme k dispozici vodu a mýdlo, lze použít dezinfekční gel. Důležité je, aby obsahoval alespoň šedesát procent alkoholu. Gel je potřeba rozetřít po celém povrchu rukou a nechat zaschnout. Je však třeba zdůraznit, že dezinfekce nenahrazuje mytí, obzvlášť pokud jsou ruce viditelně znečištěné nebo mastné. Gely na bázi alkoholu totiž neodstraňují nečistoty, pouze dezinfikují povrch.
Stále mezi námi koluje řada omylů. Například že rukavice chrání dostatečně a ruce si pak mýt netřeba. Že čím teplejší voda, tím lepší výsledek. Že antibakteriální mýdla jsou automaticky účinnější než běžná. Ani jedno z toho není pravda. Antibakteriální složky navíc mohou při častém používání zatěžovat pokožku, a přitom nepřinášejí vyšší ochranu. Dalším rozšířeným mýtem je představa, že dezinfekce je lepší než voda a mýdlo. Ve skutečnosti jde jen o doplněk. Nejčastější chybou však zůstává neosušení rukou po mytí – vlhké ruce totiž šíří bakterie snáz než suché.
Při vaření jde o nutnost
Při manipulaci s potravinami je mytí rukou základem. Před vařením, mezi jednotlivými fázemi přípravy, po kontaktu se syrovým masem nebo vejci. Mytí rukou ale zdaleka nepatří jen do profesionálních provozů. V domácí kuchyni se často zanedbává, přestože právě tam vzniká podstatná část případů tzv. domácích alimentárních nákaz – tedy onemocnění vzniklých kontaminací jídla v běžném prostředí.
Světový den hygieny rukou není formální kalendářní položka. Je to důrazná připomínka, že s jídlem se nespojuje jen chuť a výživa, ale i odpovědnost. A právě ta začíná ve chvíli, kdy si člověk pustí vodu a sáhne po mýdle.
Zdroje: Autorský text, SZÚ, Bezpečnost potravin, NZIP
