Sdílet
„Víme, že je sucho, potřebujeme suchomilné rostliny, aby to přežily,“ řekl pro ČTK Ľuboš Nastišin, vedoucí Výzkumně-šlechtitelské stanice Malý Šariš. A právě odtud přichází nový hráč, který má ambici proměnit budoucnost máku.
Vývoj této odrůdy je zatím ve čtvrtém roce z plánovaných osmi až devíti. Zimní forma máku bude výjimečná nejen svou fenotypickou barvou, ale i agronomickými vlastnostmi – vysévá se na podzim, aby už na jaře mohla čerpat vláhu z půdní zásoby. Nastišin vysvětluje, že výběr vhodných jedinců probíhá v reálných podmínkách suchých oblastí Slovenska – rostliny, které přežijí, postupují dál.
Zajímavostí je, že bílý mák není ve slovenských šlechtitelských laboratořích novinkou. Už v minulosti byl albín vyšlechtěn kvůli nedostatku ořechů, které mák chuťově částečně připomíná. „Mák je dražší než ořechy, ale nahradil je plnohodnotně,“ říká Nastišin. Chuťově sice není identický s tmavým mákem, ale v kulinární praxi si našel své místo – obzvláště tam, kde je potřeba světlá barva náplně.
Na rozdíl od České republiky, která se s více než 40 000 hektary pyšní titulem největšího pěstitele a konzumenta máku v EU, Slovensko zaujímá skromnější roli. Pěstuje se zde na zhruba 4000 hektarech, přesto má silné výzkumné zázemí a v některých oblastech – jako je například šlechtění suchomilných odrůd – udává směr.
Celý kontext má ovšem i jistou regulační příchuť: „Ne všechny státy mohou máky pěstovat, jsou tam zakázané, protože obsahují opiáty, tak se toho bojí,“ dodává Nastišin. A právě tady přichází prostor pro další výzkum, který by mohl přispět i ke kultivačnímu kompromisu – vyšlechtit mák s nízkým obsahem opiátů, vhodný i pro země se striktní legislativou.
Zatímco svět hledá alternativy k vodě náročným plodinám, slovenští vědci sází na nenápadný, ale nutričně cenný mák. A možná právě ten bílý květ v sobě ponese klíč k zemědělské adaptaci na klimatickou nejistotu.
Zdroj: Autorský text, Česká tisková kancelář
