Sdílet
Sladké nápoje patří mezi běžné „radosti“ všedního dne, kterých se jen těžko vzdáváme. Přitom už delší dobu víme, že zvyšují riziko obezity, cukrovky i kazivosti zubů. Teď se ale přidává další varování – duševní zdraví. Výzkumný tým na vzorku 900 osob zjistil, že lidé s častou spotřebou limonád mají vyšší pravděpodobnost diagnostikované deprese. Nejvýraznější efekt se přitom ukázal u žen, píše magazín JAMA Psychiatry, kde byla studie publikována.
Ženský mikrobiom reaguje jinak
Odborníci se domnívají, že roli mohou hrát hormony i odlišnosti ve složení střevní mikroflóry. „Poznatky nové studie podtrhují význam stravy při depresi a zdůrazňují klíčovou roli střevní mikroflóry jako mediátora,“ uvedla Sharmili Edwin Thanarajah, PhD, z Univerzitní nemocnice ve Frankfurtu s tím, že k ženám i mužům bude potřeba při prevenci postupovat jinak. „Vzhledem k celosvětovému nárůstu spotřeby nealkoholických nápojů jsou nezbytné politiky veřejného zdraví zaměřené na snížení jejich konzumace prostřednictvím daní, osvěty a marketingových omezení,“
Bakterie Eggerthella – skrytý viník
Studie poukázala na to, že zlomovým faktorem může být bakterie Eggerthella. Zejména ženy, které si sody a jiné sycená plechovkové nápoje nemohou odpustit, jsou ohroženy touto bakterií. Mikrob Eggerthella je spojen s depresivními příznaky. Omezuje totiž tvorbu protizánětlivého butyrátu a zasahuje do metabolismu tryptofanu, základní stavební látky pro serotonin. A právě serotonin je často označován za „hormon štěstí“ nebo hormon dobré nálady.
Střevo a mozek jsou úzce propojeny
O ose střevo–mozek však nehovoří studie poprvé. Právě propojení těchto dvou důležitých orgánů je v posledních letech velmi často vědeckou obcí diskutováno. Mikrobiom, složený z bilionů bakterií, totiž neřídí jen trávení, ale má vliv i na imunitu a náladu.
Jak řekl gastroenterolog Arun Swaminath pro magazín New York Post, „mikrobiom hraje významnou roli v tom, co se děje mezi střevem a imunitním systémem.“ Zároveň zdůraznil, že sladké nápoje mohou posouvat mikrobiální rovnováhu směrem k prozánětlivým bakteriím, což se odráží i na psychice.
Spojitost, nebo příčina?
Samotní vědci zdůrazňují, že jde zatím jen o průřezovou studii, takže nelze tedy s jistotou tvrdit, že limonády deprese vyvolávají. Může to být i opačně, že lidé v depresi po nich sahají častěji. „Tento článek poukazuje na MOŽNOU souvislost, ale není důkazem příčinné souvislosti,“ upozornila bioložka Rachael Rigby z Lancaster University pro Science Media Centre.
Jisté je jedno: nadměrné pití slazených nápojů zdraví neprospívá – ať už jde o tělo, nebo duši. Odborníci proto doporučují sahat spíše po čisté vodě, neslazeném čaji či minerálce s citronem. Důležitou roli hraje i strava s dostatkem vlákniny, která podporuje růst prospěšných bakterií, a zařazení fermentovaných potravin.
Často se říká, že jsme to, co jíme. Dnes už víme, že jsme i to, co pijeme. A zatímco sklenice vody dokáže osvěžit i posílit, bublinkový sladký drink může mít úplně opačný účinek, od kil navíc až po zhoršení nálady. Nejnovější německý výzkum tak posílá jasný signál: možná stojí za to zamyslet se, zda pravidelný zvyk otevřít si colu není menší zábava, než by se na první pohled zdálo.
