Sdílet
Spolu s Max Planckovým institutem vyšlechtili výzkumníci odrůdy, které mají výrazně pomalejší škrob a zároveň vyšší obsah bílkovin. Podle oficiální zprávy IRRI dosahují nové linie, jako IRRI 147 nebo IRRI 125, glykemického indexu 55 a méně. Některé z nich spadají do kategorie „ultra-low GI“ – tedy pod 45, což je srovnatelné s luštěninami.
Proč je to důležité? Protože podle Mezinárodní federace pro diabetes (IDF) trpělo v roce 2021 diabetem 2. typu přes 537 milionů lidí. Do roku 2045 se má tento počet zvýšit na 783 milionů. Polovina nemocných přitom žije v Asii, kde je rýže základní složkou jídelníčku – a právě tradiční bílá rýže bývá často příliš „rychlá“. To znamená prudký nárůst glukózy v krvi a s tím spojené riziko metabolických poruch.
„V oblastech s vysokou spotřebou rýže a současně vysokým výskytem diabetu může mít i drobná úprava nutričních vlastností výrazný vliv,“ uvedl Dr. Nese Sreenivasulu, vedoucí výzkumu v IRRI, pro The Guardian.
Význam těchto odrůd potvrzují i klinická data. Například studie publikovaná v Diabetes Research and Clinical Practice (2023) prokázala, že konzumace rýže se středním až nízkým GI u těhotných žen s gestačním diabetem vedla k výraznému snížení potřeby inzulinu.
Zatím se nová rýže testuje na Filipínách, plánuje se nasazení v Indii a dalších regionech s extrémní zátěží diabetu. Evropský trh není aktuálně cílem. Pokud by však odrůdy převzali velcí exportéři jako Indie nebo Vietnam – a ti do Česka rýži standardně dodávají – může se situace změnit.
Česko totiž vlastní produkci nemá. Dováží. Podle dat databáze Světové banky WITS z roku 2023 tvoří největší část importu Indie (43 %), následovaná Vietnamem, Čínou, Pákistánem a Itálií. Basmati přichází převážně z Indie a Pákistánu (v poměru přibližně 73:27). Kulato-zrnná rýže pochází často z Itálie, zejména typy arborio a carnaroli.
Ačkoli se rýže považuje za standardní a bezpečnou surovinu, praxe ukazuje, že kontroly mají smysl. V roce 2020 Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zachytila šarži basmati rýže s více než desetinásobným množstvím pesticidů oproti povolenému limitu. V roce 2024 byla v obchodní síti zadržena šarže loupané rýže s výskytem živého škůdce. A v roce 2012? Geneticky modifikovaná rýže z Číny, Bt 63 – v EU zakázaná. Celá zásilka byla vrácena.
Bezpečnost dovážené rýže u nás dohlíží SZPI, v evropském měřítku pak systém RASFF (Rapid Alert System for Food and Feed). Ten sdílí rizikové případy napříč členskými státy. Díky těmto opatřením se většina problémových šarží odhalí ještě předtím, než se dostanou k zákazníkům – ale jistota to není.
Nízkoglykemická rýže je dnes na startovní čáře. Má slibný nutriční profil, výzkum za sebou a zájem ze strany výživových specialistů. Ale aby se dostala i na český stůl, bude potřeba víc: přijetí mezi pěstiteli, logistika a také ochota obchodníků ji zařadit do sortimentu. A konečně: spotřebitelé, kteří budou ochotni přečíst si etiketu a udělat o krok víc než sáhnout po klasice.
Zatím si musíme vystačit s tím, co je. Hnědá rýže, parboiled, kvalitní basmati – to všechno jsou nutričně přijatelnější alternativy ke bílé rýži.
