Sdílet
Jako bychom snad žili v době plné high-proteinových receptů, kdy se snadno ztratíme v počtech gramů. Životní pohoda ale není v tabulkách, ale v pestré stravě, jedené s láskou a s chutí. Proč není „více bílkovin“ za každou cenu automaticky lepší a jaká jsou vědecká doporučení? To si dnes řekneme.
Knihovna špatného stravování
V antikvariátech bychom mohli založit mezi poličky s knihami i výstavu minulých „výživových hříchů“, kam bychom jistě dali vejce, máslo, červené maso. Naštěstí mnozí z těchto dřívějších strašáků jsou dnes rehabilitováni a naopak doporučováni téměř bez ohledu na množství.
Výživové trendy přicházejí a odcházejí. Aktuálně nás ale zase sužuje absolutní proteinová mánie, která se řídí heslem „více bílkovin = vždy lépe“. A masový zástup, inspirovaný kulturisty, fitness guru a influencery s pekáčem buchet, následuje jejich vzoru.
Ale co když průměrná žena či muž tolik proteinu nepotřebují? „Jistě, sama se snažím po padesátce zařazovat regulérně bílkoviny do jídelníčku. Vlastně jsem jimi nahradila kdeco. Ale toto nyní ražené heslo, že bílkoviny jsou jediné a lepší jídlo není jen výstřední zdravotní trend. Je to porucha příjmu potravy maskovaná zdravým životním stylem,“ říká výživová expertka Monika Kernová. Přehánění s bílkovinami může být podle ní nezdravé a vede k tomu, že se jídlo stává matematikou místo potěšení.
Kolik je “normální”
Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) se doporučený příjem bílkovin pohybuje kolem 0,83 g na kilogram ideální tělesné hmotnosti denně (např. u 70 kg člověka cca 58 g denně).
V České republice doporučuje SZÚ podobné hodnoty, pro fyzicky neaktivní jedince 0,8 g denně.
„Jinak je tomu samozřejmě u aktivních sportovců a u lidí, kteří tráví denně hodiny v posilovně. U těch může denní dávka bílkovin dosáhnout hodnoty i 164 g denně pro aktivního muže, což je více než dvojnásobek třeba federální americké normy (63 g). Je to něco jako sedm vajec k snídani, celé kuřecí prso k obědu a tak dále…,“ objasňuje osobní trenér Michal Houbek.
Kam mizí přebytek bílkovin?
Lidský organismus neumí bílkoviny skladovat. Hepatální přeměna přebytku na energii a následné ukládání jako tuk je běžný metabolický výsledek. Játra zbytek bílkovin přemění na energii – a pokud není využita, uloží je jako tuk.
Velkou výstrahou je pak výzkum z roku 2017, podle něhož asi 49,5 % amerických registrovaných dietologů má riziko ortorexie, 13 % tradiční poruchy příjmu potravy, a 8 % pak již léčbu podstoupilo. Pokud inspiraci čerpáme od odborníků postrádajících zdravý přístup sami, je tu riziko, že to přenášíme i my do svých kuchyní.
Rovnováha je recept
Zdravý přístup k bílkovinám se zaměřuje na skutečné, nezpracované potraviny, jako jsou vejce, ryby, luštěniny, ořechy, maso a mléčné výrobky… Nemusíte počítat každý gram… Stačí jíst pestrou stravu… I česká doporučení, například od MZČR a SZÚ, již dlouho zdůrazňují důležitost stravy založené na přirozených potravinách a vyváženém zastoupení makroživin.
Pokud wellness nezahrnuje rovnováhu, duševní pohodu a flexibilitu, není to pravé wellness. Masová honba za vysoko-proteinovými cíli promění jídlo na čísla, která nás stresují. A to často vede ke skutečné úzkosti, nikoli ke zdraví.
Místo honění se za gramem proteinu navíc bychom se měli vrátit k potěšení z jídla a k důvěře v tělo. To je skutečná výživa, nejen pro tělo, ale i pro ducha.
