Sdílet
Zatímco domácí popcorn připravený z kukuřičného zrna „na sucho“ nebo na minimu kvalitního tuku lze považovat za vítaný zdroj vlákniny a polyfenolů, jeho průmyslově upravená varianta, která je určená pro dodělání v mikrovlnné troubě, se z nutričního hlediska dostává na úplně jinou kolej. Popcorn v pytlíku, který se pouze položí na otočné sklo v mikrovlnné troubě a nechá vypukat, se možná tváří jako efektivní úspora času. Ovšem jen do té doby, než začnete počítat, za jakou cenu. Jde totiž o učebnicový příklad ultrazpracované potraviny (tzv. ultra-processed foods, UPFs), jejichž nadměrná konzumace bývá, jak známo, spojována celou s řadou zdravotních rizik. Takto ultrazpracované potraviny nešetří obsahem látek, jejichž chemické složení se z hlediska zdraví netěší zrovna nejlepšímu renomé.
Pop-cornová nemoc opět ožívá? Popcorn není jen neškodná filmová pochoutka. S jeho výrobou se dodnes spojuje i takzvaný „popcorn lung“ – vážné a nevratné poškození plic, které postihlo řadu zaměstnanců v továrnách kvůli vdechování látky zvané diacetyl. Právě ta dodávala popcornu typické máslové aroma. Kromě toho ale tento typ popcornu často obsahuje i vysoké množství trans-mastných kyselin, které mají samy o sobě nepříznivý vliv na zdraví srdce. Zneklidňující je i fakt, že používání diacetylu sice Evropská unie přísně reguluje, ale úplný zákaz neplatí. V malém množství je povolen jako součást některých aromat – a právě tudy se může dostat i do běžně prodávaného mikrovlnného popcornu, zejména pokud jde o dovoz mimo EU. Je pravda, že jeho riziko tkví sice nejvíce v inhalaci látky a ne při přímé konzumaci, je však patrné, že nejde o složku, na které by si člověk rád pochutnával s dobrým pocitem.
Reputaci popcornu nenapravují ani levné rostlinné tuky včetně těch, které obsahují transmastné kyseliny. Právě ty ale představují pro zdraví značné riziko. Zvyšují hladinu „špatného“ LDL cholesterolu, snižují ten „hodný“ HDL a dlouhodobě přispívají ke vzniku ischemické choroby srdeční. V Evropské unii trans tuky sice nejsou plošně zakázané, ale jejich podíl nesmí od roku 2021 překročit 2 % celkového množství tuku v potravině. Upravuje to nařízení Komise (EU) 2019/649.
Sáček, který si nese vlastní chemii
Třetí, méně známou, ale o to důležitější složkou rizika, je obal samotného produktu. Mikrovlnkové sáčky bývaly v minulosti potaženy perfluoralkyly (PFOA, PFOS), které se řadí mezi takzvané věčné chemikálie – nerozpadají se, zůstávají v prostředí a navíc se ukládají v těle. Podle několika studií byly tyto látky spojeny s hormonálními poruchami, poškozením jater a možným rizikem vzniku rakoviny. Evropská unie už jejich použití zakázala. Jenže celosvětově? Tam je jejich výskyt bohužel pořád realitou.
Nutriční prázdnota skrytá v kaloriích Neopomenutelný je také energetický profil. Zatímco domácí popcorn obsahuje okolo 30–40 kcal na šálek, ten sáčkový s příchutí se snadno vyšplhá nad 150 kcal – často kvůli přidanému cukru, tukům a soli.
Zásadní přitom je, že tyto kalorie postrádají nutriční hustotu. Jde o typickou tzv. prázdnou energii, která sytí jen krátce a přispívá k nárůstu hmotnosti, zejména pokud se kombinuje s pravidelnou konzumací jiných UPFs. Ačkoli zvenku může popcorn působit jako nevinný snack, skrývá pod sebou směs aditiv, rafinovaných tuků, soli a potenciálně rizikových látek – včetně obalu. Pokud tedy chcete zařadit popcorn do svého jídelníčku, volte raději variantu naturální.
